Ludvík Vilém I. Bádenský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Vilém I. Bádenský, známý jako Turecký Ludvík, Štít říše či Rudý král (8. dubna 1655, Paříž – 4. ledna 1707, Rastatt) byl markrabě bádenský a velitel říšských císařských vojsk, který se vyznamenal va válkách s Turky. Ve své době byl počítán za jednoho z největších turkobijců, posléze jej zastínil jeho bratranec Evžen Savojský.
V roce 1688 dobyl Bělehrad, o rok později se stal vrchním velitelem císařské armády v Uhersku a dosáhl zde několika velkých vítězství, mimo jiné v bitvě u Slankamene (16. srpen 1691). Zúčastnil se dále bojů na Rýně ve válkách proti Francii (devítiletá válka 1688–1697 a války o španělské dědictví 1701–1714). V roce 1702 dobyl Landau ale krátce poté se střetl s vojsky maršála Villarse v bitvě u Friedlingenu, která se hodnotí buďto jako nerozhodná, nebo jako nevýrazné francouzské vítězství.
