Martin V.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Martin V. | |
|---|---|
 |
|
| Rodné jméno | Odo Colonna |
| Začátek pontifikátu | 11. listopad 1417 |
| Konec pontifikátu | 20. únor 1431 |
| Předchůdce | Řehoř XII. |
| Nástupce | Evžen IV. |
| Datum narození | 1404 |
| Místo narození | Genazzano, Itálie, |
| Datum úmrtí | 20. únor, 1431 |
| Místo úmrtí | Řím |
Martin V., vlastním jménem Odo z Colonny (1368–20. únor 1431), byl římský papež, 206. papež katolické církve (1417–1431). Zvolen byl 11. listopadu 1417 na kostnickém koncilu v konkláve složeném z 23 kardinálů a 30 delegátů koncilu. Jeho zvolení prakticky ukončilo Velké papežské schizma.
Pocházel ze staré a urozené římské rodiny, studoval v Bologni. Římský papež Inocenc VII. (1404–1406) ho jmenoval kardinálem. Za pontifikátu jeho nástupce Řehoře XII. (1406–1415) byl jedním ze 7 kardinálů, kteří vedli nespokojence proti němu, kteří se odvolali se proti papeži k Bohu a kteří svolali pisánský koncil (1409). Tam byl Řehoř XII. sesazen a novým papežem byl zvolen Alexandr V. (1409–1410).
Když byl na kostnickém koncilu Odo z Colonny zvolen papežem Martinem V., zakázal odvolání proti papeži. Také musel získat Řím, který byl tou dobou obsazen Neapolci. To se mu podařilo vyjednáváním i silou zbraní 28. září 1419, kdy slavnostně vjel do města.
Ještě jako kardinál byl jmenován jedním z komisařů při procesu s Janem Husem a podílel se na jeho odsouzení. Také později se tvrdě stavěl proti jeho následovníkům - vyhlásil pět křížových výprav proti českým husitům.
Roku 1425 vydal dekret na reformu církve, 1431 svolal basilejský koncil, ale jeho zahájení se nedožil, zemřel raněn mrtvicí.
