Matěj Kopecký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matěj Kopecký (narozen 24. 2. 1775 v Libčanech, zemřel 3. 7. 1847 v Kolodějích nad Lužnicí. ) byl český loutkový divadelník. Byl synem loutkáře, proto také do školy chodil jen krátce. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení. Bývá nazýván patriarchou českého loutkářství. Zemřel v Kolodějích 3. července roku 1847 a byl pochován v Týně nad Vltavou.
Jeho cesta k loutkařině byla klikatá a dlouhá. Jako šestnáctiletý se stává z vůle svých rodičů poddaným malého panství Lažanského na Blatensku. Odtud odešel do Prahy, kde se vyučil hodinářem. Po vyučení se oženil v Miroticích a po vzoru svého tchána se stáva trhovcem. V roce 1798 je povolán na vojnu a propuštěn je až v roce 1809. Z poslední vojenské kapitoly svého života se vrací jako vojenský vysloužilec – invalida. V roce 1819 se rozhodl pro loutkářský život a podává si žádost ke krajském úřadu v Písku o propůjčení jednoroční licence „K provozování mechanických představení“. Tu musí poté každoročně prodlužovat.
Byl vlastenec a proto skrytě (v pohádkách) vystupoval proti Rakousko-Uhersku, hrál česky a je přezdíván „patriarcha českého loutkářství“. Jeho hlavní témata: Faust, český Honza a čerti. Dlouhých 11 let strávil na vojně. Měl 15 dětí, dospělosti se dožilo jen šest.
V rodě Matěje Kopeckého se v loutkářské tradici dosud úspěšně pokračuje.
Díky tomu, že ho ztvárnil Mikoláš Aleš se stal známým. Na jeho tvorbu navazují Jiří Trnka a Hermína Týrlová.
