Mata Hari
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mata Hari (malajsky „oko nového svítání“, tj. Slunce) alias Margaretha Geertruida Zellová (7. srpna 1876, Leeuwarden - 15. října 1917, Paříž) byla nizozemská orientální tanečnice, která se v průběhu první světové války stala agentkou Německa a Francie.
Narodila se v rodině obchodníka s klobouky. Otec ale jako podnikatel zkrachoval, matka záhy zemřela a děti vyrůstaly u příbuzných. Když jí bylo osmnáct, provdala se za J. MacLeoda, kapitána nizozemské armády, se kterým odcestovala na Jávu a Sumatru. Manželství ale nebylo ideální, prvorozený syn tragicky zahynul, a tak Mata Hari v roce 1903 (některé prameny uvádějí 1902) opouští rodinu a vrací se do Evropy. Zde se prezentuje fiktivním životním příběhem, vystupuje v cirkusech, pózuje malířům a jako tanečnice exotických tanců, což jí proslaví nejvíce. Známá je ovšem i jako kurtizána.
Když vypukne první světová válka, seznámí se v Holandsku s agentem, který jí naverbuje do služeb německé rozvědky. V Paříži později přijímá obdobnou nabídku Francouzů a stává se agentkou na dvě strany. V lednu 1917 se Francouzům dostává do rukou šifra, která ji prozrazuje. 13. února je v jednom z pařížských hotelů zatčena. Soud za zavřenými dveřmi viní Matu Hari ze zavinění smrti 50 000 vojáků a odsuzuje ji k trestu smrti. 15. října 1917 zazní 12 výstřelů a příběh nejslavnější špiónky se uzavírá.
