Mercedes D.III
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mercedes D.III nebo také F1466 (interní označení) byl šestiválcový, kapalinou chlazený řadový letecký motor postavený firmou Daimler Motoren a používaný v širokém spektru německých letadel během první světové války. První verze s výkonem 160 koňských sil vznikly v roce 1914, ale série vylepšení zvýšily výkon nejprve na 170 koňských sil v roce 1917, a poté na 180 v polovině roku 1918. Tyto pozdější modifikace byly montovány do mnoha druhů stíhacích letadel. Byly jediným skutečným soupeřem motorů BMW III, kterých byl ovšem nedostatek. Ve srovnání s tehdejšími motory používanými ve spojeneckých letadlech, byly však D.III celkem zastaralé.
D.III byl založen na dřívějším typu Mercedes D.II, byl však upraven k vyššímu výkonu. Jako většina řadových motorů té doby, měl velkou hliníkovou skříň klikové hřídele a oddělené válce na ní byly přišroubované. Opláštění pro chlazení vodou krylo vrchní dvě třetiny válců, a bylo spojeno s chladičem.
Obsah |
[editovat] Verze
- D.IIIa – krátce vyráběný, s minimálními úpravami, používaný v letounech Albatros D.III
- D.IIIaü – s vylepšeným karburátorem a zvýšenou kompresí, pro letouny Fokker D.VII
- D.IIIavü – 200 koní, užší a delší hliníkové válce, zvýšený kompresní poměr a nižší hmotnost
[editovat] Specifikace (D.IIIavü)
[editovat] Technické údaje
- Typ: řadový šestiválcový vodou chlazený s oddělenými válci
- Délka: 1 650 mm
- Šířka: 490 mm
- Výška: 1072 mm
- Hmotnost: 310 kg
- Vrtání: 140 mm
- Zdvih: 160 mm
- Objem: 14,8 l
[editovat] Výkony
- Jmenovitý výkon: 174 k při 1400 ot./min
- Maximální výkon: 204 k při 1600 ot./min
