Mezozoikum
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezozoikum (česky druhohory) je geologické éra, spadající do eonu fanerozoikum. Zahrnuje 3 periody: (od nejstarší) trias, jura, křída.
Obsah |
[editovat] Vývoj planety
Druhohory začaly asi před 251 mil. let a skončily před 65 mil. let. Rozpadem Pangey vznikly základy současných pevninských desek, které se od sebe pomalu vzdalovaly. Z hlediska horotvorné činnosti byla větší část druhohor klidná, v křídě začalo Alpínské vrásnění, které pokračovalo během třetihor a čtvrtohor. Jeho činností vznikly Alpy, Karpaty, ale také Himálaj, Kordillery, Andy apod. Klimaticky začátek druhohor navazoval na suchý a teplý perm. Proto se vyskytovalo mnoho suchých lesů i pustin. V juře a křídě bylo podnebí vlhké a teplé. Během druhohor proběhla 2 hromadná vymírání = na konci triasu a na konci křídy. Příčinami byly hlavně klimatické změny a kompetice (soutěžení) mezi organismy. Na křídovém vymírání se podílela i magmatická činnost a dopad asteroidu na Zemi.
[editovat] Vývoj rostlin
Vývoj rostlin byl poznamenán suchým klimatem počátku druhohor. Přesličky. plavuně a většina kapradin se ve druhohorách vyskytovaly již jen jako byliny. Vymřely rovněž kordaity, ale nahosemenné rostliny dosáhly celkově vůdčího postaveni. Mezi nimi se rozvíjely zejména cykasy. jehličnany a jinany. Na přelomu triasu a jury se objevily i krytosemenné rostliny. V křídě se již vyskytovaly i krytosemenné dřeviny a listnaté lesy začaly postupně zatlačovat lesy nahosemenných rostlin. Druhohorní vegetace se podílela na vzniku hnědého uhlí.
[editovat] Vývoj živočichů
Ve vývoji bezobratlých je důležitý především rozvoj hmyzu, který probíhal v souvislosti s vývojem krytosemenných rostlin (potravní zdroje…).
Mezi rybovitými obratlovci se vyvíjely především kostnaté ryby. které se na konci druhohor staly ve vodě vůdčí skupinou a podílely se i na zatlačení mnohých vodních plazů. Výrazný byl také rozvoj paryb (žraloci). Mezi obojživelníky vymírají krytolebci a objevily se vyspělejší skupiny, nejprve ocasatí, později žáby.
Druhohory jsou však především věkem plazů. Mezi nimi jsou pro další vývoj obratlovců nejvýznamnější 2 skupiny:
[editovat] 1. Jamkozubí plazi (thekodonti)

Zpravidla drobnější, pohybovali se po zadních končetinách, byli velmi pohybliví a živili se hmyzem nebo lovili jiné obratlovce. Z jamkozubých se vyvinuli dinosauři, ptakoještěři a krokodýli.
První dinosauři se podobali jamkozubým, ale vytvořilo se mezi nimi mnoho forem. V dospělosti byli mnozí z nich teplokrevní. Zvlášť dravé skupiny měly poměrně velký mozek a často i stereoskopické vidění. Dinosauři vymřeli na konci druhohor. V juře se z malých, dravých dinosaurů prokazatelně vyvinuli ptáci.
Mezi největší býložravé dinosaury (— sauropody) patřili:
- Antarctosaurus - 18-32 m / 70 tun.
- Sauroposeidon - 32 m / 60 tun,
- Brachiosaurus - 25 m / 50 tun,
- Supersaurus - 32-40 m / 50 tun.
- Argentinosaurus - snad největší dosud známý suchozemský obratlovec - 70-100 t / 40 m.
- Puertasaurus - podobných rozměrů, s průměrem hrudníku 4,9 m
Největší masožravé formy:

- Allosaurus - 3 t/10-12 m
- Tarbosaurus - 6 t/10 m
- Tyrannosaurus - 6,5 t/13 m
- Carcharodontosaurus - 5 t/13,5 m
- Giganotosaurus - 5-8 t/14,5 m
- Vůbec největším masožravcem byl však patrně Spinosaurus - 7-9 t/18 m
Ptakoještěři (pterosauří) byli teplokrevní, osrstění a létali pomocí kožní blány mezi 4. prstem a tělem. Orientovali se hlavně zrakem a živili se hmyzem, rybami nebo mršinami. Nejmenší byli velcí pouze jako vrabec (Rhamphorhynchus), největší měli mnohametrové rozpětí křídel.
Mezi největší patří:
- Pteranodon - rozpětí 7-11 m,
- Ornitocheirus - rozpětí 12 m,
- Quetzalcoatlus - rozp. 12-18 m - plachtění nad pevninou - lov a mrchožravost (největší létající živočich všech dob)
[editovat] 2. Savcozubí plazi (theriodonti)

Na přelomu prvohor a druhohor se z nich vyvinuli cynodonti. Ti byli drobní, rychlí, osrstění, teplokrevní a pohybovali se po čtyřech končetinách. Byli masožraví. Z cynodontů se již v první polovině druhohor vyvinuli první savci. Byli poměrně malí, noční, hmyzožraví nebo draví. Měli výrazně vyvinutý mozek. Připomínali dnešní hmyzožravce. Ještě v průběhu druhohor se vytvořily základy tři hlavních skupin savců = vejcorodých, vačnatců a placentálů.
Ve druhohorách se vyskytovali rovněž vodní plazi. Mezi nimi ichtyosauři (rybovitý tvar těla), plesiosauři (mohutné tělo, dlouhý krk a malá hlava) a pliosauři (mohutné tělo, krátký krk a velká hlava). K pliosaurům patří Liopleurodon. který mohl dorůstat až 25m /100 tun.
Již od jury se vyskytovali také praptáci. Jejich nejznámějším zástupcem je Archaeopteryx, který žil před 150 miliony let. Byl velký jako holub, žil v křovinaté krajině a byl schopen dobře plachtit. Na jeho těle nacházíme směs plazích (ozubené čelisti, dlouhý ocas…) a ptačích znaků (peří, přední končetiny přeměněny v křídla…). V průběhu druhohor se ptáci rozšířili a vytvořili řadu skupin, nejčastěji velikosti dnešních pěvců. K vymřelým druhohorním ptákům patří např. Hesperornis a Ichtyornis.
Podívejte se také na : Geologický čas
Předchůdce: | 251 Ma–65 Ma | Nástupce: |
paleozoikum | Mezozoikum | kenozoikum |