Perm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Perm je geologickým útvarem prvohor (paleozoikum) a je tedy také součástí eónu fanerozoika. Počátek permského útvaru se klade 298 miliónů let (Ma) zpět do minulosti a jeho spodní hranice je vymezena ve stratotypu u Aidaralašského potoka v Jižním Uralu v severním Kazachstánu – 50 km od města Aktjubinsk, kde je hranice vymezena výskytem konodonta Streptognathodus „wabaunsensis“ či Streptognathodus isolatus. Konec permu a začátek triasu je určen ve stratotypu v Mej-šan, okresu Čchang-sing (Changxing), provincii Če-ťiang, Čína - 31°03′ s. š., 119°46′ v. d., kde nastupuje konodont druhu Hindeodus parvus v evoluční linii Hindeodus latidentatus – Hindeodus parvus – Isarcicella isarcica ve vrstvě 27c. Konec permu je kladen 248 miliónů let (Ma) zpět.

Útvar perm dostal název podle Permu v Rusku, pojmenoval ho tak britský geolog sir Roderick Murchison ve čtyřicátých letech 19. století, když studoval horniny z tamní oblasti.

Dělení permu se stále vyvíjí, nicméně se obecně dělí na starší spodní perm (autun a saxon) a mladší svrchní perm (thuring). Dnes se přihlíží k novým nálezům, a perm se proto dělí na tři oddělení Cisural (assel, sakmar, arktinsk, kungur), Guadalup (road, word, capiten), Loping (wuchiapig, changsing). Permské horniny jsou většinou pevninské červené a mělké mořské usazeniny.

Podívejte se také na : Geologický čas

[editovat] Externí odkazy

• International Commission on Stratigraphy
• International Commission on Stratigraphy
• NSFC.gov.cn
• Univerzita Palackého v Olomouci

Tento geologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.