Mlok skvrnitý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Mlok skvrnitý |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Mlok skvrnitý
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Salamandra salamandra L., 1768 |
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra, Linné 1758) je ohroženým druhem obojživelníků ČR. Je ohrožen především narušováním a přeměnou biotopů, ve kterých žije. U nás v některých oblastech patří ještě k hojným druhům obojživelníků, avšak v rozsáhlých, převážně zemědělsky využívaných oblastech se jeho početnost snižuje, případně zcela mizí. V textu Bernské konvence je zařazen v seznamu druhů vyžadujících ochranu.
Obsah |
[editovat] Velikost
- Délka: Max 20 cm
[editovat] Zbarvení
Jeho výstražné černé zbarvení s různě velkými žlutými skvrnami má upozornit na to, že při ohrožení vylučuje z příušních žláz (nazvaných parotidální) jedovatý výměšek stejně jako v menší míře celá pokožka. Výměšek se skládá z řady silně jedovatých alkaloidů ochromujících srdeční činnost.
[editovat] Rozšíření a početnost
Mlok skvrnitý žije v mnoha poddruzích ve značné části Evropy. Chybí na Britských ostrovech, ve Skandinávii a na severu střední Evropy. Na východě Evropy žije v hornatých oblastech Karpat a Balkánu. Zasahuje do severozápadní Afriky, západní Malé Asie a přes Sýrii a Libanon do severovýchodního Egypta. Vyskytuje se také v Kurdistánu. Česko leží uvnitř areálu rozšíření druhu, mlok skvrnitý je rozšířen po celém území [[Česko|Česka]], s výjimkou bezlesých oblastí v nižších polohách (některé části jižních Čech, nížiny jižní Moravy). V horách vystupuje do nadmořské výšky asi 1000 m.
Na Slovensku nežije v nížinách jižního a jihovýchodního Slovenska.
V ČR se dva největší mloci nacházejí v městě Polná, ale lze na ně narazit i v ulicích hlavního města. Jde o sourozence Dana a Iva.
[editovat] Stanoviště
Druh žije v zalesněných údolích a vlhkých lesích. Zdržuje se na vlhkých místech a poblíž potůčků, ve kterých se rozmnožuje. Nejčastější je v listnatých, především bukových lesích; v jehličnatých porostech se vyskytuje řidčeji. Přezimuje v děrách, jeskyních, opuštěných sklepech a jiných dutinách, kde se často shromažďuje do větších skupin. Vhodné lokality na mnoha místech ubývají v důsledku přeměn rostlinného krytu (náhradou smíšených a listnatých lesních porostů smrkovými monokulturami a vysušováním krajiny).
[editovat] Biologie
Páření probíhá na suché zemi v dubnu a v květnu nebo také na podzim v říjnu a v listopadu. Vajíčka klade samice zřídka - většinou proběhne vývoj v jejím těle a porozeny jsou již larvy. Mlok skvrnitý není příliš plodný. Samice klade v létě do tůněk v čistých, prokysličených potůčcích larvy v počtu od několika málo až asi do 70 jedinců. Jejich vývoj trvá za příznivých teplotních a potravních podmínek přibližně 2 měsíce, může se však protáhnout i přes rok. Pohlavní dospělosti dosahuje mlok skvrnitý ve třetím nebo čtvrtém roce života.
[editovat] Potrava
Jeho larvy se živí larvami hmyzu a jinými vodními bezobratlými živočichy, dospělci především hmyzem a jeho larvami, žížaly|žížalami a slimáky. Na zemi žije mlok skvrnitý skrytým životem, aktivní je především v noci, jen za vlhkého počasí nebo za deště i ve dne.
[editovat] Hodnota druhu
Protože se tento druh vyskytuje především v lesích s víceméně původní skladbou dřevin, má význam bioindikační.
[editovat] Ochrana
Mlok skvrnitý je ohrožen v oblastech, kde dochází k vysušování krajiny, nahrazování původních listnatých lesů smrkovými monokulturami a nadměrnému používání chemických látek v zemědělství a lesnictví. Na některých místech může být ohrožen i intenzívním sběrem a odchytem. Jeho ochrana musí proto vycházet ze zachování vhodných lesních biotopů, pramenišť a potoků, kolem kterých mlok skvrnitý žije a ve kterých se rozmnožuje.
[editovat] Externí odkazy
