Mongolština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mongolština (Монгол хэл, Mongol chel) | |||
---|---|---|---|
Rozšíření: | |||
Počet mluvčích: |
asi 6 milionů |
||
Klasifikace: |
|
||
Písmo: | Cyrilice | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
není |
||
Úřední jazyk: | |||
Kódy | |||
ISO 639-1: | mn | ||
ISO 639-2: |
|
||
SIL: | KHK | ||
Wikipedie | |||
mn.wikipedia.org |
Mongolština je nejvýznamnějším jazykem ze skupiny Mongolských jazyků a hlavním jazykem v Mongolsku. Hovoří jím kolem 6 milionů mluvčích v Mongolsku samotném a v přilehlých oblastech na území Ruska a Čínské lidové republiky. Za spisovnou variantu jazyka je považován nejrozšířenější dialekt chalcha.
[editovat] Písmo
Mongolština v průběhu svého vývoje používala hned několik jazykových sad.
Tradiční mongolské písmo vzniklo na počátku 13. století při formování Čingischánovy Mongolské říše; jako jeho základ posloužilo ujgurské písmo. V dnešní době se tato znaková sada, byť s drobnými obměnami, stále používá ve Vnitřním Mongolsku. V Mongolsku se tradiční písmo používalo až do roku 1931, kdy bylo nahrazeno latinkou, ale už v roce 1937 došlo k další změně, když byla zavedena cyrilice. Původní písmo bylo poté v roce 1941 definitivně zavrhnuto; pokus o jeho znovuzavedení v 90. letech 20. století skončil neúspěšně.
Písmo používané v současnosti - modifikovaná cyrilice:
Cyrilice | Transliterace | Cyrilice | Transliterace | |
---|---|---|---|---|
А а | a | П п | p | |
Б б | b | Р р | r | |
В в | v | С с | s | |
Г г | g | Т т | t | |
Д д | d | У у | u | |
Е е | je | Ү ү[1] | ü | |
Ё ё | jo | Ф ф | f | |
Ж ж | ž | Х х | ch | |
З з | z | Ц ц | c | |
И и | i | Ч ч | č | |
Й й | j | Ш ш | š | |
К к | k | Щ щ | šč | |
Л л | l | Ы ы | y | |
М м | m | ь | měkký znak | |
Н н | n | Э э | e | |
О о | o | Ю ю | ju | |
Ө ө | ö | Я я | ja |
- ↑ Kvůli jednoznačnosti se tento znak může zapisovat také jako „V v“ (tím se vyloučí jeho podobnost se znaky „Ч ч“ a „У у“).
Mongolská znaková sada na rozdíl od klasické cyrilice (ruské) nepoužívá tvrdý znak „ъ“,používá však navíc znaky „Ө ө“ a „Ү ү“.
[editovat] Mluvnice
V mongolštině se objevuje vokálová harmonie. Jazyk má sedm pádů - nominativ, akuzativ, genitiv, dativ-lokativ, ablativ, komitativ a instrumentál.
[editovat] Podívejte se také na
Mongolské jazyky |
---|
Střední: mongolština | ordoština |
Západní: kalmučtina | darkhatština |
Severní: burjatština | chamniganština |
Severovýchodní: dagurština |
Jihovýchodní: monguor | kangjia | bonan | dongxiang |
Středojižní: východní yugurština |
Jihozápadní: mogholština |