Muchomůrka růžovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Muchomůrka růžovka

Muchomůrka růžovka

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída:	stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída:	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád:	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď:	štítovkovité (Pluteaceae)
Rod:	muchomůrka (Amanita)

Binomické jméno

Amanita rubescens var. rubescens
(Pers.), 1797

Muchomůrka růžovka nazývaná též muchomůrka narůžovělá nebo muchomůrka načervenalá (Amanita rubescens var. rubescens Pers., 1797) je jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých. Lidově je označována jako masák.

[editovat] Synonyma

Agaricus rubescens (Pers.) Fr., 1821
Amanita rubescens Pers., 1797
Amplariella rubescens (Pers.) E.-J. Gilbert, 1941

[editovat] Taxonomie

V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).

[editovat] Popis

Klobouk má v průměru 5-20 cm, v mládí je téměř kulovitý, pak sklenutý až plochý. Zbarven je v mládí bělorůžově, později masově červeně až červenohnědě. Povrch je pokrytý bělavými až červenohnědými, bradavčitými útržky plachetky, někdy i téměř holý.
Závoj je blanitý, bílý.
Prsten mohutný, bílý, zřetelně hustě rýhovaný.
Lupeny jsou husté, volné, bílé, později červeně skvrnité.
Třeň je 6 - 20 cm vysoký, 1,5 - 4 cm tlustý, válcovitý, nahoře bělavý, dole načervenalý, hladký nebo vločkatý, v dospělosti rourkovitě dutý, ukončený kuželovitou hlízou s několika řadami bradavek.
Dužnina je bílá, na řezu poraněním a stářím růžoví. Je to jediná muchomůrka, jejíž dužnina mění barvu.
Chut' má nasládlou, vůni nevýraznou.
Výtrusný prach je bílý

[editovat] Výskyt

Roste hojně v červnu až listopadu, v lesích všech typů. Říká se jí nejčastěji masák. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste často i za suššího počasí.

[editovat] Použití

Je jedlá a výborná, často se pokládá za nejchutnější houbu vůbec. Její použití v kuchyni je mnohostranné. Výborná je do polévek, k přípravě omáček, do houbové směsi. Zvláště dobré jsou obalované klobouky smažené jako řízek. Lze ji naložit do soli, octa i jinak konzervovat. Malé plodnice jsou výtečné v octovém nálevu. K sušení se však nehodí.

[editovat] Možnost záměny

Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku šedivku nebo jedovatou muchomůrku tygrovanou či za poměrně vzácnou jedovatou muchomůrku královskou. Nedoporučuje se proto sbírat plodnice, které nemají výrazné hlavní znaky, zejména nečervenavou dužninu.