Náprstník červený
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Náprstník červený |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Náprstník červený
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Digitalis purpurea L., 1753 |
Náprstník červený (Digitalis purpurea) je dvouletá prudce jedovatá rostlina z čeledi krtičníkovité.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Digitalis minor Linné, 1767
- Digitalis alba Schrank, 1789
- Digitalis nevadensis G. Kunze, 1846
- Digitalis purpurascens Lejeune, 1813, non Roth, 1806
- Digitalis libertiana Dumortier, 1829
- Digitalis gyspergerae (Rouy) Rouy, 1903
- Digitalis miniana Sampaio, 1905
- Digitalis speciosa Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
[editovat] Vzhled
Dvouletá (výjimečně víceletá), 60-150 cm vysoká jedovatá bylina. První rok vytváří přízemní růžici listů, druhý vyžene přímou, obvykle nevětvenou, šedě plstnatou až olysalou, zelenou až tmavočervenou a mělce rýhovanou lodyhu.
Listy jsou střídavé, vejčité až kopinaté, vroubkované až pilovité dolní dlouze řapíkaté až přisedlé, horní přisedlé, na rubu chlupaté.
Kvete v červnu až srpnu. Květy vyrůstají v dlouhém jednostraném hustém hroznu. Jejich koruny jsou trubkovitě zvonkovité, dolů skloněné. Vně jsou nachové, uvnitř se navíc vyskytují četné tmavě fialové až červené, bíle ohraničené skvrny. Mimo to ale existuje i bílá varianta (často s tmavě fialovými skvrnami uvnitř koruny) a spousta dalších vyšlechtěných různěbarevných odrůd.
Plodem je tobolka s velkým množstvím semen.
[editovat] Výskyt
Roste na prosluněných pasekách, kamenitých zarostlých stráních a ve světlých lesích od pahorkatin do hor. Dává přednost vlhkým kyprým, slabě kyselým až kyselým kamenitým půdám s vysokým obsahem humusu. Jde o velice oblíbenou okrasnou rostlinu. Je citlivý na silné mrazy bez sněhové pokrývky.
[editovat] Rozšíření
V České republice je zřejmě nepůvodní, nicméně šíří se zde od 19. století a na některých místech (např. Jeseníky, Brdy) již zdomácněl. Původní je zřejmě v jihozápadní a západní Evropě od Pyrenejského poloostrova přes Francii po Německo. Rozšířil se i do jižní Skandinávie a evropského Středomoří, ve střední Evropě zdomácněl. Zavlečen byl do některých oblastí Severní i Jižní Ameriky, jižní části Austrálie a Nového Zélandu.
[editovat] Obsahové látky
Náprstníky patří k velmi dobře chemicky prozkoumaným rostlínám. Ve všech částech rostliny (a zejména v listech) jsou přítomny glykosidy, většinou se steroidním aglykonem, ovlivňující srdeční činnost. Následující výčet obsahových látek je pouhým výběrem nejdůležitějších ze zhruba stovky dosud zjištěných.
[editovat] Alkoholy
- myricylalkohol
[editovat] Karboxylové kyseliny
alifatické kyseliny
aromatické kyseliny
- kyselina gallová
- kyselina ferulová
- kyselina p-kumarová
[editovat] Glykosidy
- digitalin
- digitoxin
- digitonin
- desglukodigitonin
- diginin
- digoxin
- gitoxin
- gitostin
- verodoxin
- pelargonidin-3,5-diglukosid
- neogitostin
- purpureaglykosid A a B
- gitorosid
- gitorin
- gitostin
- digifolein
[editovat] Flavonoidy
- hispidulin
[editovat] Chinony
- digitopurpon
[editovat] Steroidy
Převážně se jedná o steroidní saponiny:
- β-sitosterol
- digitoxigenin
- tigogenin
- tigonin
- gitoxigenin
[editovat] Otravy
Žvýkání listu náprstníku způsobuje zánět v ústech, nevolnost a zvracení. V případě vypití čaje z náprstníku či konzumaci většího počtu listů (dva středně velké listy jsou dostačující smrtelná dávka) dochází k poruchám zraku a srdečního rytmu a ke smrti. Prakticky shodné příznaky i průběh mají otravy dalšími zástupci rodu náprstník, se kterými se můžeme setkat (náprstník velkokvětý, náprstník žlutý, náprstník vlnatý), či otravy předávkováním léky vyráběnými z náprstníků.
V případě otravy je nutno okamžitě vyhledat lékaře. Za první pomoc se považuje vyvolání zvracení a podávání živočišného uhlí a případně projímadel. Při poruchách srdečního rytmu se podává digitalis-antitoxin. Prognóza ale většinou není dobrá ani při dostupném lékařském ošetření.
[editovat] Využití
Náprstník je žádaná léčivá rostlina, jako droga se užívají sušené listy (Folium digitalis) k přípravě nálevů a tinktury. Vzhledem k silné jedovatosti se nedoporučuje používat přípravky z náprstníku amatérsky, bez dohledu lékaře nebo zdravotníka. Uvedená droga je také surovinou ve farmakologickém průmyslu k izolaci chemicky čistých glykosidů pro výrobu léků.
V homeopatii se užívá k léčení srdeční slabosti, při poruchách ledvin, depresi, nespavosti a při migréně.
[editovat] Literatura
Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 2000. - S. 350-352. - ISBN 80-200-0306-1
