Napalm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Napalm je zápalná látka, která je vyráběná zahušťováním běžně dostupného naftového paliva. Zahušťování zvyšuje nízkou přilnavost a snižuje vysokou rychlost hoření látek. Bez této úpravy většina hořlavých tekutin shoří nebo steče z cíle dříve než ho stačí zapálit. Jako zahušťovadlo se používá mnoha různých látek - od běžného motorového oleje, přes mýdlo, polystyren, dentakryl až k naftelátu a palmátu hliníku, který dal napalmu i svůj název.

Čistý napalm je snadno zápalný zrosolovatělý gel, který hoří klidným, jasným temně žlutým až červeným, čadivým plamenem tvořícím černý hustý dým. Pomalu hoří, pevně lne k místu na které dopadl a roztéká se a stéká do prohlubní a štěrbin, které se na zasaženém objektu nacházejí. Velké hořící kusy se rozstřikují po okolí. Větší kusy napalmu hoří 5-8 minut, rozteklý napalm hoří 1-1.5 minuty. Teplota při hoření se pohybuje mezi 800-1 000 °C - nemůže tedy protavit kovy ani podobné nehořlavé předměty, ale často svým žárem zapaluje například nábytek na opačné straně zdi apod.

Standardní napalm je druh napalmu užívaný v ozbrojených silách. Vyrábí se z čistého napalmu příměsí fosforu, asfaltu, hliníkového prášku a chloristanu draselného. Oproti čistému napalmu tak má vyšší teplotu hoření (okolo 1 900°C) a samovolně se vzněcuje při kontaktu s kyslíkem. Užívá se především k plnění zápalných pum.

Super napalm je samozápalná směs vzniklá přidáním slitiny sodíku a hořčíku. Zapaluje se při styku s vlhkostí, hoří ve vodě i sněhu. Nelze jej však použít za suchého počasí - sodík a draslík reagují jen s vlhkým prostředím. Super napalmu lze naopak velmi výhodně použít při špatných povětrnostních podmínkách a oblastech s vysokou vlhkostí. Směs se vzněcuje po dopadu, případně s malým zpožděním, po rozstříknutí na cíl.

Napalmový déšť je samozápalná směs napalmu s koncentrovaným peroxidem vodíku (H₂O₂). Jde o směs vyvinutou pro letecké útoky, při postřiku ve výšce 50-100 metrů nad terénem se sama zapaluje. Tento jev je způsoben rozkladem peroxidu vodíku, při kterém se uvolňuje teplo a kyslík, což vytváří podmínky pro vznícení vlastního napalmu.

Pyrogely jsou zahuštěné naftové směsi s přísadou práškových kovů. Principiálně jde o kombinací napalmů a termitů, tzv. metalizované napalmy. Jako příměsi se používá hořčík, hliník, asfalt, fosfor, bezdýmný prach a dřevěné piliny. Teplota hoření napalmu je zvýšena, dochází ke vznícení kovových zápalných látek a jejich rozpálení se až do bílého žáru. Vzniká roztavený kov a tekutá struska s teplotou 1 650-2 800°C. Doba hoření napalmu se pohybuje okolo 4 minut. Kovové zápalné látky však mohou tepelně působit ještě 10-20 minut. K hoření je využíván buď vzdušný kyslík nebo kyslík z okysličovadla (dusičnan sodný, chloristan draselný, vápenatý).

[editovat] Bojové využití Napalmů

Prostředky aplikace jsou: zápalné lahve, plamenomety, a především letecké pumy. Největší uplatnění napalmu spočívá v eliminaci bunkrů a nejrůznějších podzemních krytů. Napalmový útok buď vyžene obránce ven, čímž je vystaví útokům klasickými metodami, nebo spálí kyslík a lidé v krytech se udusí, i když je plameny přímo nezasáhnou. Další možností je vytváření ohnivých bariér, osvětlování cílového prostoru, ničení budov a techniky. V omezené míře se užívá i k vypuzení osádek ze znehybnělých obrněných vozidel (používané především zápalné lahve) a likvidaci vegetace. Ze zkušeností z druhé světové války vyplynulo, že zápalné pumy působí až trojnásobnou škodu oproti tříštivo-trhavým pumám stejné hmotnosti.

[editovat] Výroba Napalmů

Upozornění: Následující informace jsou určeny pouze pro studijní a informativní účely. Výroba napalmu by mohla být kvalifikována jako trestný čin nedovoleného ozbrojování, případně i obecného ohrožení.

Při výrobě a manipulaci s hořlavými látkami respektujte obecně platné bezpečnostní zásady (žádné plastové nádoby, důkladné větrání, mytí rukou apod.). Než se pustíte do výroby většího množství, ověřte správnou interpretaci postupu výrobou malé, relativně neškodné dávky. Bez rizika tím získáte cenné zkušenosti a vyvarujete se nebezpečných nehod. Uvědomte si, že Napalm zpravidla působí jako rozpouštědlo .

FTF - „Nepravý napalm“: Jde o částečně zahuštěnou zápalnou látku. Používá se jako náhrada napalmu. Hoří 4-6 minut, teplota hoření se pohybuje pod 800°C. Užívá se především jako náplň zápalných lahví, nebo improvizovaných leteckých pum, vyráběných z palivových nádrží. Výhodou je především velmi jednoduchá výroba, která spočívá ve smísení benzínu a oleje v poměru 1:1. Olej zvyšuje přilnavost a zpomaluje rychlost hoření. Někdy se místo oleje používá dehet, nebo jiné destilační zbytky ropy.

Čistý napalm - „Studená“ metoda: U Napalmu vyrobeného touto metodou zpravidla nedosáhnete tak kvalitní a jednotné konzistence jako u horké metody, zabere nám více času a s výrobou ve většího množství (>5 litrů) se řádně zapotíme. Bude to ovšem zcela bez rizika a s minimem prostředků. Postup: připravenou, nejlépe skleněnou nádobu naplňte asi z poloviny technickým benzínem, přidejte v rozumném množství (12% až 25%) zahušťovadlo (dentakryl, polystyren, mýdlo nebo prací prášek) nastrouhané na jemný prášek a delší dobu protřepávejte (cca 4-10 min.). Nechte odstát (24 až 48 hodin). Pokud daná směs nebude mít požadovanou konzistenci (nejlépe jako med), přidejte více zahušťovadla a zopakujte postup. Pokud se vám i přes značné úsilý zahušťovadlo nerozpouští (nejčastěji k tomu dochází při použití běžného toaletního mýdla - je ho nutné použít kolem 20% a a ani tehdy nejsou výsledky jednoznačné) máte smůlu - někdy to prostě funguje bez problémů a někdy zase vůbec ne.

Čistý napalm - „Horká“ metoda: Zahušťováním benzínu při zvýšené teplotě dosáhneme lepšího (a jistého) smísení jednotlivých složek a podstatně urychlíme výrobní proces. Narozdíl od předcházející metody to však s sebou nese jistá rizika - zahřívat benzín zkrátka není nejzdravější. Přesto se to se to se zdravou kůží zvládnout dá (pokud znáte tu správnou metodu). Postup: v dobře větrané místnosti připravte vařič (pokud možno elektrický, který pracuje bez plamene), velkou a malou varnou nádobu, benzín, vodu a zahušťovadlo (opět může jit o dentakryl, polystyren, mýdlo, nebo prací prášek) a teploměr se stupnicí alespoň do 70°C Celsia. Do velké nádoby nalijte vodu, vložte do ní menší nádobu s benzínem a ohřejte na 60°C. Udržujte teplotu, a za stálého míchání průběžně přidávejte další zahušťovadlo, až do doby kdy dosáhnete požadované hustoty (optimální je konzistence podobná medu). Obsah ztužovadla se zpravidla pohybuje mezi mezi 9-20%. V průběhu výroby dávejte pozor, aby teplota příliš nepřekročila 60°C (ačkoliv někteří lidé údajně běžně používají teplot až 80°C) a vyvíjené (výbušné) páry benzínu mohly volně unikat a byli spolehlivě odvětrávány. Ztužování by mělo trvat kolem 20 minut (při teplotě 35°C trvá ztužení kolem 24 hodin). Hotovou směs nalijte do připravené nádoby v níž ji nechte ochladit a zatuhnout. Tím je výroba ukončena.