Neoabsolutismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rakouský neoabsolutismus neboli také františko-josefínský absolutismus byl zaveden silvestrovskými patenty v poslední den roku 1851. Hlavní představitelem tohoto období se stal rakouský ministr vnitra Alexander Bach . Toto období se vyznačoval především usilovnou prací pilných a zkušených byrokratů za naprostého vyloučení veřejnosti. Tento způsob vlády byl také občas označován jako „vše pro lid, ale nic skrze lid“.
Bachovský absolutismus Pojmenovaný podle ministra vnitra Alexandra Bacha. Nový režim vstoupil v platnost silvestrovskými patenty z 31. prosince 1851 (tím byla zrušena dosavadní ústava). Proběhlo mnoho změn, například v zemědělství, některých úřadech, clech a dalších. Pád bachovského absolutismu způsobil růst státního dluhu a porážka Rakouska v Itálii roku 1859.
