František Josef I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

František Josef I.

Socha císaře Františka Josefa v Bergiselu u Innsbrucku

František Josef I. (18. srpna 1830 Laxenburg – 21. listopadu 1916 Vídeň) byl 68 let císařem rakouským (v letech 1848–1916), králem českým (nekorunovaným) a uherským, markrabětem moravským, vévodou horno-a dolnoslezským atd… (plný titul).

Císař a král Ferdinand V. se slavnostně vzdal vlády ve prospěch arciknížete Františka Josefa 2. prosince 1848 v Olomouci. František Josef se roku 1854 oženil s Alžbětou Bavorskou. Byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků na světě.

[editovat] Rodinný život

František Josef Karel (Franz Joseph Karl von Habsburg) se narodil 18. srpna 1830 v 9:45 ve Vídni jako syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny. Měl 4 sourozence: Maxe, Karla Ludvíka, Marii Annu (zemřela v dětství) a Ludvíka Viktora.

Císařem se stal ve svých osmnácti letech, když během potlačení březnové revoluce v roce 1848 odstoupil jeho strýc Ferdinand I. a jeho otec se vzdal trůnu. Od počátku spatřoval svou hlavní úlohu v zamezení další revoluce. Opřel se při tom především o armádu a církev. To že na je většinou zobrazován v uniformě však vyplývá ze skutečnsoti, že v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře.

V roce 1853 přežil pokus o atentát a v letní rezidenci v Ischlu se seznámil s patnáctiletou sestřenicí Alžbětou. Alžběta byla druhou dcerou bavorského vévody Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilhelmíny (dcery bavorského krále Maxmiliána I. a sestry Žofie, matky Františka Josefa). Původním záměrem obou matek bylo, aby pozornost Františka Josefa I. upoutala Alžbětina starší sestra Helena. Místo toho se císař zamiloval do Alžběty a oženil se s ní 24. dubna 1854.

Brzy přišly na svět tři děti, po desetileté pauze pak čtvrté:

Žofie (1855–1857). Zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království.
Gisela (1856–1932). V 16 letech ji provdali za bavorského prince Leopolda a měla s ním čtyři děti: Augustu, Alžbětu, Konráda a Georga.
Rudolf (1858–1889). František Josef izoloval korunního prince Rudolfa od státních záležitostí. Poté, co Rudolf směl – po opakovaných intervencích své matky Alžběty u císaře – ukončit striktně armádní vzdělání, věnoval se přírodním vědám. Mimo jiné spolupracoval na Brehmově Životě zvířat. Působil také jako žurnalista v liberálním tisku, samozřejmě anonymně a za zády svého otce. Na císařův nátlak se v roce 1881 oženil s princeznou Stephanií, dcerou belgického krále Leopolda II. V roce 1883 se jim narodila dcera Alžběta.V roce 1889 spáchal v Mayerlingu se svou sedmnáctiletou milenkou Mary Vetserovou sebevraždu.
Marie Valerie (1868–1924). Narodila se 10 měsíců po korunování Františka Josefa uherským králem. Vzala si Františka Salvátora a měla s ním 9 dětí. Díky její dobročinnosti jí lidé přezdívali „Anděl z Wallsee“.

Po smrti syna cestovala císařovna Alžběta bez cíle a smyslu po Evropě. 10. září 1898 ji zavraždil pilníkem atentátník Luigi Lucheni.

František Josef I. zemřel uprostřed války, 21. listopadu 1916 ve Vídni. Jeho pompézní pohřeb byl zastíněn válečnými událostmi a následným pádem rakousko-uherské monarchie, již císař spojoval. Jeho následník Karel I. vládl jen dva roky, do konce 1. světové války.

[editovat] „Starej Procházka“

Přezdívku „Starej Procházka“, kterou mu posměšně říkali někteří Češi, císař získal podle rozšířené legendy při své návštěvě Prahy v roce 1901 díky popisku na novinové fotografii „Procházka na mostě“. (Tehdy František Josef I. otevíral slavnostně most, dnes nazývaný most Legií.)

Podle historika Otto Urbana je ale tato přezdívka mnohem starší, získal ji už v sedmdesátých letech 19. století, kdy příjezd císařského průvodu ohlašoval jezdec na koni. Jmenoval se Procházka a lidé volali: „Starý Procházka už jede!“. Podle historika Jiřího Raka, který prohlédl^[1] veškeré noviny té doby, žádný popisek pod fotografií neexistuje.