Olšany (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Olšany - zaniklá ves na území dnešního Žižkova (Olšanská, Olšanské náměstí) Vinohrad a Strašnic (Olšanské hřbitovy) - jsou zmiňovány poprvé k r. 1306.

Jeden z olšanských dvorů (s pozemky začínajícími u novoměstských hradeb) dostal se do majetku nově založeného (1355) kláštera sv. Ambrože na Novém Městě. Pražané tento „klášterní“ olšanský dvůr na počátku doby husitské zabrali a v roce 1421 jej zapsali staroměstskému Janovi z Žatce, ale již v roce 1428 přešel do rukou novoměstského Pavla Dětřicha (později purkmistra), avšak zdá se, že Jiří Poděbradský Pavlovi právo ke dvoru odňal a postoupil jej nejvyššímu mincmistrovi Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Na počátku 16. století se stal majitelem dvora Jakub střelec.

Druhý olšanský dvůr byl vlastněn v polovině 14. století staroměstským měšťanem Štěpánem Pušem a později patřil Mikulášovi z Olšan a od roku 1391 jeho synu Štěpánovi nazývanému také Počernický. Tehdy ke tomuto dvoru patřily 3 poddanské chalupy, pole, rybníky a vinice. V roce 1422 byl tento (Henricův) poplužní dvůr vypálen. V roce 1544 pražské Staré Město a pražské Nové Město vykoupila společně tento olšanský majetek za 2250 kop grošů českých a tyto peníze získávala zpět rozprodejem pozemků, přičemž jim ještě zůstal dvůr se 136 ha pozemků. Ten v letech 1557-65 přešel do výhradního vlastnictví Starého Města. Tento „staroměstský“ dvůr olšanský byl zničen během dvojího švédského obléhání (třicetiletá válka) a po r. 1662 byl připojen libeňskému dvoru, který tehdy koupilo Staré Město od Jana Hertvíka Nostice.

Po vypuknutí moru v Praze v roce 1680 zřídila pražská města v Olšanech tři morové hřbitovy: staroměstský (s kostelem sv. Rocha z roku 1682), novoměstský (s barokním kostelem sv. Kříže postaveným v letech 1717-19 po další morové epidemii v Praze) a židovský.

V roce 1781, kdy byl raabizován staroměstský olšanský dvůr, bylo v Olšanech 17 popisných čísel. V roce 1788 byla uměle vytvořena katastrální obec Viničné Hory, k níž byla připojena západní část Olšan, zatímco zbývající část byla začleněna do katastrálního území Strašnice.