Vinohrady (Praha)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vinohrady (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
|
|
|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | 727164 |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1922 |
| součást městského obvodu: | Praha 2, Praha 3, Praha 10, drobné části Praha 1 a Praha 4 |
| součást městské části: | Praha 2, Praha 3, Praha 10, drobné části Praha 1 a Praha 4 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 2, Praha 3, Praha 10, drobné části Praha 1 a Praha 4 |
| počet územně technických jednotek: | 5 |
| základní sídelní jednotky: | 24 |
| katastrální výměra: | 3,79 km² |
| obyvatel: | 53 927 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 14 229 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| poštovní směrovací číslo: | |
Vinohrady, dříve Královské Vinohrady, jsou historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy, východně od Nového Města.
Od roku 1949 byly rozděleny do dvou obvodů (Praha 2 a Praha 12), od roku 1960 mezi pět městských obvodů, později i mezi pět stejnojmenných městských částí: Praha 1 (jen bývalé Federální shromáždění a Státní opera), Praha 2 (západně od vodárny), Praha 3 (severovýchodní část, hranicí mezi Prahou 3 a Prahou 10 je Korunní a Šrobárova ulice.), Praha 10 (jihovýchodní část) a Praha 4 (jen cíp mezi ulicemi Fričovou a Bělehradskou, oddělený od Nuslí železnicí).
Obsah |
[editovat] Historie Vinohrad
Vinohrady jsou pojmenovány podle středověkých vinic, které byly na jejich jihozápadních svazích za branami města nad Koňským trhem, dnešním Václavským náměstím.
Od roku 1849 samostatná obec Královské Vinohrady (německy König. Weinberge), název obce Královské Vinohrady v katastrálním území Viničných Hor, byl zaveden v roku 1867. V roce 1875 byla tato obec rozdělena na dvě obce s názvy Královské Vinohrady I. (pozdější Žižkov) a Královské Vinohrady II., které po r. 1877, kdy byl pro Královské Vinohrady I. přijat název Žižkov, dostaly původní název Královské Vinohrady a v r. 1879 byly povýšeny na královské město. V 19. století, až do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918, se centralistická habsburská Vídeň bránila konkurenci rozkvétající Prahy zakládáním samostatných královských měst místo jejich spojení s ní – tak bylo založeno i Královské město Vinohrady.
Od poloviny 19. století se zde směrem od Národního muzea rozvíjela bytová výstavba vzmáhajících se středních a horních vrstev. Vinohrady rostly zejména od 80. let předminulého do 20. let minulého století, od kdy výstavba pokračovala dále na východ, na Ohradu a Malešice.
Královské Vinohrady se staly třetím největším městem v zemi, roce 1905 měly 66 550 obyvatel (z toho 4769 Němců), v roce 1913 měly přes 84 000 obyvatel, do roku 1922 k 90 000 obyvatel. V tomto roce byly přičleněny k Velké Praze, spolu s dalšími obcemi. V souvislosti s tím došlo k rozsáhlému přejmenování ulic, dřive pojmenovaných po významných českých osobnostech (např. Palackého, Brandlova, Komenského, Dobrovského aj.), aby se zamezilo nejednoznačnosti v rámci Velké Prahy. Z té doby pocházejí názvy vinohradských ulic po státech a hlavních městech (Anglická, Americká, Jugoslávská, Bělehradská, Římská, Londýnská aj.).
V r. 1949 byl na území Vinohrad vytvořen správní obvod Praha 12, který však nezahrnoval celé k.ú. Vinohrad (část byla přičleněna k Praze 11). V r. 1960 byla jedna část k.ú. Vinohrad přičleněna k novému obvodu Praha 2 (s Vyšehradem, částí Nuslí a Nového Města) a druhá část k Praze 3 (se Žižkovem, částí Strašnic a Malešic).
V roce 1897 byla na Vinohradech zavedena elektrická tramvaj na trati mezi Muzeem a Florou.
V letech 1978 a 1980 byly Vinohrady napojeny na síť metra (trasa A). V roce 1992 byl těsně u hranice Vinohrad vybudován Žižkovský vysílač.
Poslední dobou hrozí, že v místních bytových domech dojde k prudkému nárůstu nájmů, způsobených deregulací, Vinohrady jsou totiž luxusní lokalitou.
Centrem Vinohrad je Náměstí Míru, Vinohradská třída a park Riegrovy sady.
[editovat] Etymologie
Jménem „Královské Vinohrady“ měla být zvěčněna zásluha českého krále Karla IV. o vznik zdejšího vinohradnictví. Nesnášenlivost bolševiků vůči historii (oni chtěli psát „novou“ historii) vyústila v r. 1968 ke zrušení přívlastku Královský, k velké nelibosti vinohradských rodáků i ostatních obyvatel této čtvrti.
[editovat] Doprava
Vinohrady jsou obslouženy trasou metra A a C, dále pak tramvajovou dopravou (linky 4, 6, 10, 11, 16, 22 a 23). Autobusová doprava je omezena, s výjimkou linek 134 a 135.
[editovat] Významné budovy a prostranství
|
divadla:
doprava, infrastruktura, veřejné budovy:
hřbitovy, krematoria:
kaple, kostely:
|
parky, zahrady:
soukromé domy, vily:
|
[editovat] Fotogalerie
 Náměstí Míru, vlevo Vinohradské divadlo, vpravo kostel sv. Ludmily |
 Korunní ulice s vinohradskou vodárnou |
 Kostel na Náměstí Jiřího z Poděbrad |
 Náměstí Jiřího z Poděbrad |
[editovat] Externí odkazy
Kategorie: Sídla bez souřadnice | Pražské čtvrti | Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4 | Praha 10 | Vinohrady
