Pěnice bělohrdlá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Pěnice bělohrdlá |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pěnice bělohrdlá
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Sylvia melanocephala Gmelin, 1789 |
Pěnice bělohrdlá (Sylvia melanocephala) je pták veliký asi jako vrabec domácí. Od podobné pěnice černohlavé se liší tím, že svrchní strana těla je šedá. Leskle černé zabarvení hlavy (u samice hnědé) zasahuje až ke tváři a je ostře ohraničeno od bílého hrdla- Okolo očí je karmínový kroužek. Vnější rýdovací pera na zakulaceném ocase jsou bílá. Samice je zbarvena hnědě, rovněž tak mladí jedinci.
Hlas - varování „trretrretrretrr“ nebo „čačača“, zpěv je podobný zpěvu pěnice hnědokřídlé, je však měkčí a delší.
Rozšíření - hnízdní areál se nachází na pobřeží Středozemního moře, kde obývá suché křovinaté oblasti se světlými lesíky a vinice. V Česku (Československu) byla nalezena vzácně pouze jako zatoulanec.
Hnízdění - Hnízdí v březnu až červnu dvakrát ročně. Hnízdo ze suchých stonků a trav je umístěno v křoví.
Samice snáší 3 - 5 žlutobílých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 13 - 14 dnů a mláďata krmí též oba rodiče po dobu 11 - 12 dní.
Potrava - hmyz, bobule a ovoce.
Pěnice bělohrdlá je stálý pták.
