Panama
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
República de Panamá Panamská republika |
|
---|---|
Rozloha | 78 200 km² (118. na světě) z toho 3 % vody |
Počet obyvatel | 3 039 150 (131. na světě, odhad 2005) |
Hustota zalidnění | 39 / km² (164. na světě) |
Jazyk | španělština (úřední), angličtina 14 %; domorodé indiánské jazyky |
Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
Náboženství | římští katolíci 80 %, protestanti 10 %, muslimové 5 % |
Nejvyšší bod | Volcán Barú (3475 m n. m.) |
Hlavní město | Ciudad de Panamá |
Státní zřízení | republika |
Podřízené celky | {{{dělení}}} |
Prezident | Martín Torrijos Espino (od 1. září 2004) |
Viceprezidenti | Samuel Lewis Navarro (1. viceprezident); Rubén Arosemena Valdés (2. viceprezident) |
Hymna | Himno Istmeño |
Vznik | 3. listopadu 1903 (nezávislost na Kolumbii) |
Měna | panamská balboa (PAB) |
ISO 3166-1 | 591 PAN PA |
MPZ | PA |
Doména | .pa |
Telefon | +507 |
Časové pásmo | UTC -5 |
Panama je malý stát na pomezí Jižní a Střední Ameriky kontrolující strategický průplav. Jeho sousedy jsou Kolumbie a Kostarika.
[editovat] Historie
Území Panamy bylo prvně kolonizováno Indiány, ale od počátku 16. století země začala být objevována a okupována Španěly. Kolumbus se svojí lodí se objevil u jejích břehů již roku 1502, což byl začátek její začlenění do španělských kolonií, kde setrvala téměř po 300 let. Jako strategické nejužší místo v Americe mezi Pacifikem a Atlantikem se stala Panama rychle místem čilého obchodního a tranzitního ruchu. V první fázi vznikla mezi oceány silnice, později jí nahradila železnice a na počátku 70. let 19. století se začal naplňovat dávný sen námořníků, když se začal budovat Panamský průplav.
Se stavbou započala Francouzská Všeobecná společnost mezioceánského průplavu, která ale přes značné výdaje na počátku 20. století ekonomicky zkrachovala. V těchto letech ale už byla Panama státem nezávislé Kolumbie, což se nelíbilo USA, které zinscenovaly v zemi revoluci, která vedla k vyhlášení nezávislosti roku 1903 a k přenesení práv a závazků na stavbu kanálu na Spojené státy. Následovalo podepsání smlouvy mezi Panamou a USA, která zaručovala USA kontrolu 16 kilometrů širokého pásma okolo Panamského průplavu. USA vyplatily jednorázový poplatek 10 miliónů dolarů a příslib placení každoročního poplatku ve výši 250 000 dolarů.
Při stavbě železnice a později průplavu zahynulo obrovské množství dělníků na následky malárii a žlutou zimnici. I přes tyto útrapy byl ale kanál dokončen a první loď proplula 81,6 km dlouhým kanálem roku 1914. V dnešní době je průplav strategickou tepnou zkracující cestu mezi oceány. Pro narůstající dopravu a nové lodě se stal průplav nedostatečný a tak se v nedávné době začalo s jeho rozšiřováním, ale i přes toto přes něj není stále možno proplouvat s obrovskými kontejnerovými loděmi.
V roce 1979 převzala správu nad průplavem americká vláda Panamě, ale až do prvního dne roku 2000 si ponechala právo kontrolovat proplouvání lodí a vojensky ho bránit.
[editovat] Hospodářství
Panamské hospodářství patří k jedněm z bohatších ve střední Americe, které je přímo závislé na příjmech z průplavu. Vláda země se však snaží závislost na průplavu zmenšit a tak buduje bezcelní zóny, Panama se stává finančním rájem, což přitahuje bankovní sektor a také pod panamskou vlajkou je registrováno přes 3000 lodí, jelikož jsou registrační poplatky malé a pracovní zákony velmi benevolentní. Čtvrtina populace je zaměstnána v zemědělství, ale zemědělská půda je přibližně na 2 % celkové rozlohy země.
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americké Panenské ostrovy (USA) • Anguilla (GB) • Aruba (NL) • Bermudy (GB) • Britské Panenské ostrovy (GB) • Grónsko (DK) • Guadeloupe (F) • Kajmanské ostrovy (GB) • Martinik (F) • Montserrat (GB) • Nizozemské Antily (NL) • Turks a Caicos (GB) • Portoriko (USA) • Saint Pierre a Miquelon (F)
Mapy: 08° 37' S, 80° 22' Z