Kolumbie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

República de Colombia Kolumbijská republika
vlajka znak
Rozloha	1 138 910 km² (27. na světě) z toho 9 % vody
Počet obyvatel	42 954 279 (28. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	38 / km² (166. na světě)
Jazyk	španělština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 90%, jiní 10%
Nejvyšší bod	Pico Cristobal Colon (5775 m n. m.)
Hlavní město	Bogotá
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Álvaro Uribe Vélez
Viceprezident	Francisco Santos
Hymna	Oh Gloria Inmarcesible!
Vznik	20. července 1810 (nezávislost na Španělsku)
Měna	kolumbijské peso (COP)
ISO 3166-1	170 COL CO
MPZ	CO
Doména	.co
Telefon	+57
Časové pásmo	UTC -5

Kolumbie je stát v Jižní Americe (4 s. a 72. z. ). Je součástí Karibské Jižní Ameriky. Jako jediná země Jižní Ameriky má pobřeží u obou oceánů. U Atlantického oceánu a Tichého oceánu.

[editovat] Poloha státu

Má pobřeží s Atlantickým oceánem a Karibským mořem (délka asi 1800 km) s Pacifikem (asi 1500 km). Sousedními státy jsou na severu v Karibském moři: Jamajka, Haiti a Dominikánská republika, na západě Panama (225 km) , mořské hranice s Kostarikou a Guatemalou. Na jihu sousedí s Ekvádorem (590 km), Peru (1496 km)a Brazílií (1643 km). Na východě sousedí s Venezuelou (2050 km). Kolumbie má celkově 1 138 910 km². Je čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky po Brazílii, Argentině a Peru. Dále sedmou největší na celém Americkém kontinentu. Půda má rozlohu 1 038 700 km² a voda 100 210 km². Území je rozděleno do čtyř geografických regionů: Andské vysočina (má tři pohoří a údolní nížiny), Karibské nížiny, Pacifické nížiny a Illanos a tropický deštný les na jihu Kolumbie. Dále má Kolumbie několik ostrovů v Pacifiku a Atlantiku.

Pozoruhodná rozmanitost v teplotě je díky různosti v nadmořské výšce. Ale panují zde pouze malé teplotní rozdíly během ročních obdobích. Obyvatelné oblasti leží většinou v teplých – pod 900 m.n.m., střídmých – mezi 900 a 1980 m.n.m. a studených – mezi 1980 a 2950 m.n.m. klimatických zónách. Srážky bývají většinou těžké ve vysokých oblastech Pacifiku a v některých částech jižní Kolumbie. Andské pohoří se v Kolumbii táhne od Jihozápadu (Ekvádorské hranice) až na Severovýchod (Venezuelské hranice). Andy se v Kolumbii dělí na Kolumbijský masiv (Macizo Colombiano) a na tři další pohoří (Východní, Centrální a Západní). Ty vytváří dvě dlouhá údolí – Magdalena a Cauca – jimi protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale hora na Karibské planině – Sierra Nevada de Santa Marta s nejvyšším bodem zvaným Pico Cristobal Colon vysokým 5775 m.n.m. a Pico Simon Bolivar se stejnou nadmořskou výškou.

Jižní část Kolumbie je tvořen savanou a deštným pralesem. Protékají tudy řeky Amazonka a Orinocské povodí. Severní část nazývaná Los Illanos je region savan (zvláště právě u Orinocského povodí). jižní část je nazývána Amazonie a je pokryta Amazonským deštným pralesem a patří převážně do Amazonského povodí. Na severu a na západě And jsou pobřežní planiny, Karibská na severu a Pacifická na západě.

Kolumbie má pět tradičních krajinných regionů. Andský region, Karibský region, Pacifický region, Orinoquijský region a Amazonský region. Někteří označují ještě za region Insularní region separovaný na pobřeží.

[editovat] Státní zřízení

Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Současný politický systém vznikl na základě procesu modernizace zahájené přijetím Ústavy v roce 1991. V roce 1998 byl podle pravidel nové Ústavy zvolen prezident, viceprezident, Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako sociální právní stát, unitární a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na participativní a pluralistické demokracii. Pro vnitropolitickou situaci v zemi byla charakteristická zejména vytrvalá snaha o konsolidaci reforem v politické a ekonomické oblasti. S nástupem prezidenta Uribeho v roce 2002 došlo ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie, převládala snaha o širší projekci hospodářských výsledků do sociální oblasti, problematika boje proti narkomafii a s ním spojeným terorismem. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským přístupem k řešení vnitropolitické situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti gerile FARC a ELN, tlakem na dodržování lidských práv a bojem proti obchodu s drogami.

Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a justiční. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora a v záležitostech státní správy a administrace Rada státu. V čele kolumbijské vlády, složené z 13ti ministrů, stojí prezident republiky. V čele každého z 32 departementů (zde španělsky označovány jako departament) stojí guvernér. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou, ve vládě jsou kromě konzervativní strany také představitelé opoziční liberální strany a nezávislí. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 162 členů a Senát 102 členů.

[editovat] Departamenty Kolumbie

Podrobnější informace naleznete v článku Kolumbijské departementynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Existuje ještě jeden hlavní Departement (distrito capital), Bogotá D.C.

Kolumbie – Colombia – (CO)
Departementy a jejich hlavní města: Amazonas (Leticia) | Antioquia (Medellín) | Arauca (Arauca) | Atlántico (Barranquilla) | Bolívar (Cartagena) | Boyacá (Tunja) | Caldas (Manizales) | Caquetá (Florencia) | Casanare (Yopal) | Cauca (Popayán) | Cesar (Valledupar) | Chocó (Quibdó) | Córdoba (Montería) | Departement Cundinamarca (Bogotá) | Guainía (Puerto Inírida) | Guajira (Riohacha) | Guaviare (San José del Guaviare) | Huila (Neiva) | Magdalena (Santa Marta) | Meta (Villavicencio) | Nariño (Pasto) | Departement Norte de Santander (Cúcuta) | Putumayo (Mocoa) | Quindío (Armenia) | Risaralda (Pereira) | San Andrés y Providencia (San Andrés) | Santander (Bucaramanga) | Sucre (Sincelejo) | Tolima (Ibagué) | Departement Valle del Cauca (Cali) | Vaupés (Mitú) | Vichada (Puerto Carreño)
Distrikt hlavního města: Bogotá D.C.

Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Státy a území v Jižní Americe

Argentina • Bolívie • Brazílie • Ekvádor • Guyana • Chile • Kolumbie • Paraguay • Peru • Surinam • Uruguay • Venezuela
Teritoria, kolonie a zámořská území: Falklandy (GB) • Francouzská Guyana (F) • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy (GB)

---

Mapy: 4°J - 12° S, 67°-79° Z