Parní válec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parní válec je vozidlo sloužící k hutnění povrchu silnic. Konstrukčně se podobá lokomobile. Skládá se z ležatého parního kotle, k němuž jsou připevněna poháněná zadní kola, široký přední běhoun („válec“), na vrchu parní stroj se setrvačníkem a převody, a vzadu plošina pro obsluhu, vodu a uhlí.
Ve druhé polovině 20. století byl z provozu vytlačen silničním válcem s dieselovým motorem a vibračním válcem.
Z hlediska technologie hutnění patří parní válec mezi tzv. statické válce, tj. válce, které hutní podloží pouze svojí statickou váhou.
Parní válec v provozuschopném stavu je historicky ceněný unikát - v ČR existuje typ ČKD MAMUT.