Pierre Schaeffer
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pierre Henri Marie Schaeffer (14. srpna 1910 – 19. srpna 1995) byl francouzský skladatel, známý jako vynálezce konkrétní hudby. Obecně je uznáván jako první skladatel hudby užívající magnetofonový pás.
Schaeffer se narodil v Nancy. Jeho rodiče byli oba inženýři a zpočátku se zdálo, že je Pierre bude v povolání následovat. Studoval v École Polytechnique a poté pracoval jako telekomunikační inženýr ve Strasbourgu od roku 1934, v roce 1936 si našel práci v Office de Radiodiffusion Télévision Française (ORTF) v Paříži. Zde poprvé začal experimentovat se zaznamenanými zvuky, představitelé managementu radiostanice jej nechali užívat veškeré vybavení. Pierre zkoušel hrát zvuky obráceně, zpomaleně, zrychleně a ladil je s jinými zvuky, zkoušel všechny techniky, které byly v té době prakticky neznámé. Jeho prvním dokončeným kusem coby výsledek těchto experimentů byl Étude aux chemins de fer (1948), který byl vytvořen z nahrávek vlakù.
Mezitím Schaeffer založil skupinu Jeune France, která se zajímala o divadlo a výtvarné umění právě tak jako hudba. V roce 1942 spoluzaložil Studio d'Essai (později známý jako Club d'Essai), který hrál roli v aktivitách francouzského odporu během druhé světové války a později se stal středem hudebních aktivit. V roce 1949 Schaeffer potkal Pierra Henryho, načež oba založili Groupe de Recherche de Musique Concrète (GRMC), skupinu, které se dostalo oficiálního uznání od ORTF v roce 1951. Ti mu dali nové studio, které mělo k dispozici magnetofon.
Ke konci života trpěl Schaeffer Alzheimerovou chorobou, zemřel v Aix-en-Provence.