Plechý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Plechý | |
|---|---|
| Pohoří | Šumava |
| Vrchol | 1378 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česko a Rakousko |
| Horniny | žula |
| Poznámka | nejvyšší hora Šumavy |
| Povodí | Vltava, Dunaj |
Plechý (1378 m), německy Plöckenstein, je jihočeská hora na hranici s Rakouskem, nejvyšší vrchol české i rakouské části Šumavy. Nachází se 8 km západně od Nové Pece.
Obsah |
[editovat] Jméno
Dnešní pojmenování této hory vzniklo z německého názvu, který je z minulosti znám v různých podobách (1346 Plechensteyn, 1604 Plecknsstayn, 1710 Pleckhenstein) a znamená „lesklý kámen nebo skála“ (odvozeno od slovesa blecken = lesknout se, třpytit se). Motivem k tomutu názvu byla pravděpodobně třpytící se hladina jezera na severovýchodním svahu hory.
[editovat] Klimatické podmínky
Sněhová pokrývka zde leží půl roku, teplota nedosahuje ani 3 °C v ročním průměru.
[editovat] Přístup
Plechý je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Nového Údolí do Zadní Zvonkové. Tato trasa je nejkrásnější hřebenovkou v české části Šumavy a leží na ní další třináctisetmetrové vrcholy - Třístoličník, Trojmezná, Smrčina. Další možností je výstup z Nové Pece po zelené značce k Plešnému jezeru a odtud žlutě značenou tzv. zážitkovou trasou (vede mezi stojícími odumřelými stromy se vstupem na vlastní nebezpečí) kolem Stifterova pomníku až na vrchol. Výstup na Plechý lze uskutečnit také z rakouské strany.
[editovat] Zajímavosti
- Vrchol tvoří skála s rozpadajícími se žulovýmí bloky, ze které již v současnosti není výhled. Dvě výhledová místa se nacházejí severně od vrcholu - jedná se o Kučerovu vyhlídku a Stifterovu vyhlídku.
- 1,5 km od vrcholu po žluté stezce stojí 14,5 m vysoký památník spisovatele a básníka Adalberta Stiftera, který mu zde, v obtížně přístupném srázu nad jezerem, postavili v letech 1876-77 šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje.
- Severovýchodní svah Plechého tvoří skalní stěna ledovcového karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. Stěna je velmi strmá s výškou až 250 m. Roste na ní horská smrčina s jeřábem a javorem, místy travnatá společenstva (s vrbou velkolistou a hořcem panonským). V blízkosti „hráze“ (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlá moréna tvořená mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly.
- V sedle západně od vrcholu se nachází Rakouská louka - jedná se o typickou „holi“ – bezlesou plochu s porostem horské trávy smilky tuhé přecházející pásem smrčin v mimořádně cenné horské vrchovištní rašeliniště, jedno z nejvýše ležících v oblasti Šumavy.
