Šumava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šumava (německy Böhmerwald nebo na německé straně Hinterer Bayerischer Wald) je pohoří nacházející se na jihozápadě České republiky, kde tvoří přirozenou hranici mezi Českou republikou, Rakouskem a Německem. Pohoří je součástí hlavního evropského rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Rakousko-německá strana pohoří je podstatně příkřejší než česká. Na území Šumavy se nachází mimo jiné Lipenská přehrada.
[editovat] Geologie a geografie Šumavy
Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, tvoří ji horniny prvohorního původu (žuly, ruly a svory).
Délka protáhlého pohoří orientovaného SZ-JV činí 190 kilometrů, přičemž jako její přirozená hranice je bráno údolí Chodské Úhlavy na SZ a Vyšebrodský průsmyk na JV. V nejširším místě měří pás pohoří asi 45 km. Na severozápadě navazuje na Šumavu Český les, na východě její podhůří hraničí s Novohradskými horami.
Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (1378 metrů). Plechý je zároveň i nejvyšší horou rakouské Šumavy.
[editovat] Ochrana území
V roce 1963 byla na Šumavě zřízena Chráněná krajinná oblast Šumava. Její nejvzácnější partie, pro které byl schválen přísnější režim ochrany, se v roce 1991 staly národním parkem (69 030 ha), ze zbytku původní CHKO se zároveň v podstatě stalo ochranné pásmo nového národního parku s rozlohou 94 448 ha se zvláštním statusem mezi českými CHKO.
Od roku 1990 je také území Šumavy o rozloze 167 000 ha chráněno jako Biosférická rezervace UNESCO. Šumava je také významné ptačí území (163 000 ha) a ptačí oblast.
