Pošvatka plavá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Pošvatka plavá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Amanita fulva (Schaeffer, 1774) Fries, 1815 |
Pošvatka plavá neboli muchomůrka plavá (Amanita fulva) je jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých.
Obsah |
[editovat] Taxonomie
V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) ji řadí do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).
[editovat] Synonyma
- Agaricus fulvus Schaeffer, 1774 ex Fries – (žampion plavý)
- Amanita vaginata (Bulliard 1783 ex Fries) Lamarck, var. fulva (Schaeffer ex Fries) Gillet, 1874 – muchomůrka pošvatá plavá
- Amanitopsis fulva (Schaeffer ex Fries) W. G. Smith – katmanka plavá
- Amanitopsis vaginata (Bulliard 1783 ex Fries) Roze, 1876 var. fulva (Schaeffer ex Fries) Saccardi, 1887 – katmanka pošvatá plavá
- Amanitopsis vaginata (Schaeffer ex Fries) Roze, 1876 var. fulva (Persoon) Pilát (toto synonymum pro varietu s těmito autory Index fungorum [1] neuvádí, řada jiných zdrojů však ano)
- Poznámka
- Česká jména synonym uvedená v závorce jsou vytvořena nově pouze pro potřeby Wikipedie. Latinské adjektivum fulvum znamená žlutohnědý; v české nomenklatuře tohoto druhu kolísá mezi „plavý“, „ryšavý“ a „hnědý“.
[editovat] Popis
- Klobouk má v průměru 3-8 cm, zprvu je kuželovitý, pak sklenutý až plochý s tmavším tupým hrbolem na středu. Jeho povrch je rýhovaný. Zbarven je okrově, oranžově nebo červeně hnědě, na okrajích je světlejší.
- Lupeny jsou husté, vysoké, bílé nebo krémové.
- Nemá závoj ani prsten.
- Třeň je 8-15 cm vysoký, 6-12 mm tlustý, zvolna dolů ztlustlý, bílý, až červenohnědý, nežíhaný, bez hlízy, pochva 3-8 cm vysoká a o průměru 0,8-3,5 cm je bílá, její vnější povrch bývá zbarven okrově hnědě, červenohnědě až rezavě.
- Dužnina je bělavá, neměnná, vodnatá, křehká.
- Výtrusný prach je bílý.
- Výtrusy jsou bezbarvé, kulovitého tvaru, o průměru 10-12 μm.
- Chuť má nasládlou, vůni nevýraznou.
[editovat] Rozšíření
Vyskytuje se v celém mírném pásu Evropy. Údaje o výskytu v Americe od Kanady a USA po Honduras a Kolumbii jsou zpochybňovány; tamější nálezy byly později popsány jako podobný druh Amanita fuligineodisca Tulloss, Ovrebo & Halling, 1992.
[editovat] Výskyt
Roste roztroušeně v červenci až říjnu, v horských jehličnatých lesích.
[editovat] Použití
Je jedlá. Pro svou křehkost a malou vydatnost se moc nesbírá. Použití v kuchyni je všestranné samostatně nebo ve směsích zvláště do pokrmů, kde nevadí nebo vyhovuje křehkost dužniny. Podle některých pramenů je za syrova jedovatá, proto je nutná důkladná tepelná úprava.
[editovat] Možnost záměny
Pozor na možnost záměny za některou jedovatou muchomůrku.
[editovat] Taxonomická a nomenklatorická poznámka
Rod Amanitopsis Roze, 1876 související s českým jménem „pošvatka“, není věšinou současných mykologů uznáván za samostatný rod a zahrnuje se celý do rodu Amanita Persoon, 1979. Proto by správný český název tohoto druhu houby měl být „muchomůrka plavá“, jak uvádí i BioLib.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- VESELÝ, R., KOTLABA, F., POUZAR, Z. Přehled československých hub. Praha : Academia, 1972. - S. 241.
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 72.
- ERHART, J.; ERHARTOVÁ, M.; PŘÍHODA, A. Houby ve fotografii. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1977. S. 88.
- SMOTLACHA, M., MALÝ, J. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. Příroda, sv. 9. S. 240-241.
