Polyamidová vlákna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(mezinárodní zkratka: PA)
Obsah |
[editovat] Chemické složení
Jsou to vlákna z lineárních makromolekul, v jejichž řetězcích se opakují funkční amidové skupiny (viz Karbonylová skupina).
[editovat] Výroba
[1] Z mnoha druhů se při výrobě vlákna v širším měřítku uplatnily jen dva. Výchozí materiál pro oba druhy je ropa, ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny:
- u polyamidu typu 6 (např. český silon) kaprolaktam a
- u typu 66 (např. nylon), tzv. AH sůl.
Tavenina za těchto sloučenin prochází tryskami, vznikající vlákno se protahuje a případně (při výrobě polyamidové stříže) obloučkuje.
Nejznámější formy výrobků jsou: hedvábí (jako monofil nebo polyfil), stříž, vlasce, žíně.
S výrobou se započalo v roce 1938. V roce 2005 se ve světě vyrobilo 3,8 milionů tun polyamid. vláken [2] (převážně hedvábí), z toho cca. 0,6 mil. tun v Evropě. V ČR dosáhla výroba v roce 1989 více než 700 tun, údaje o produkci z posledních let nejsou známy.
[editovat] Vlastnosti
Jediný větší rozdíl ve vlastnostech obou základních typů je, že PA 66 měkne a roztavuje se při vyšších teplotách než PA 6.
Polyamidy jsou velmi pružné a mají vysokou pevnost v tahu a v oděru.
Poměrně nepatrné přijímání vlhkosti způsobuje, že výrobky z polyamidu se nesrážejí, za mokra ztrácejí poměrně málo pevnosti a rychle schnou.
Polyamid přijímá téměř všechny druhy textilních barviv.
Nevýhodou je malá odolnost proti vlivům světla a povětrnosti (žloutnutí) a snadné nabíjení statickou elektřinou.
[editovat] Použití
Nejrozšířenější je použití k výrobě dámských punčoch, podlahovin a sportovního odívání.
Široké uplatnění mají polyamidová vlákna v technickém sektoru (dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě).
Ve směsích s jinými materiály se polyamid často používá ke zvýšení pevnosti zatěžovaných míst (špičky a paty bavlněných ponožek).
[editovat] Zacházení s výrobky z polyamidu
Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).
Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.
Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120°C.
Eventuální příznaky přecitlivosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.
[editovat] Aramidová vlákna
Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy. [3]
Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.
| Vlákno | Pevnost v tahu |
Hustota |
Bod tání |
| PA 66 | 6 | 1,14 | 260 |
| p-aramid | 19 | 1,45 | 550 |
| ocel | 3,5 | 7,8 | cca. 1600 |
Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.
Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny[4].
Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), jako vrstvené pojivo při stavbě lodí, letadel a raket[5]
[editovat] Literatura
- Hofer: Stoffe, ISBN 3-87150-365-5, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1992, str. 301–336 a 448
- Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 178-184
- Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Reference
- ↑ http://www.cirfs.org/frames_03_08.htm
- ↑ http://www.ivc-ev.de/
- ↑ http://de.wikipedia.org/wiki/Aramidfaser
- ↑ http://www.hp-textiles.com/
- ↑ http://www.baumann-online.de/ho_alois-kiessling/facharbeiten/Kevlar/kevlar.htm
| Plasty | ||
| Polyethylen (PE) | Polypropylen (PP) | Polystyren (PS) |
| Polyetylentereftalát (PET) | Polyamid (PA) | Polyester |
| Polyvinylchlorid (PVC) | Polykarbonát (PC) | Akrylonitrilbutadienstyren (ABS) |
| Polyvinylidenchlorid (PVDC) | Polytetrafluoretylen (PTFE) | Plexisklo (PMMA) |
