Poměrný volební systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poměrný (proporční) volební systém je způsob volby zástupců do zastupitelských orgánů. Při použití tohoto systému, při volbách do zastupitelských orgánů, kandidáti či strany získávají počet mandátů či křesel v poměru, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od voličů. Součástí systému je myšlenka volebních obvodů i s nestejnou velikostí, jimž jsou kandidáti přiřazeni, může však být i volební obvod jediný celostátní (např. Slovensko, Izrael).

Poměrný volební systém může být vybaven uzavírací klauzulí stanovující, že subjekty, které ve volbách získají menší procentní podíl hlasů než je stanoveno (např. 5 %), jsou v zastupitelském orgánu nezastoupeny.

V Česku se poměrný volební systém používá při volbách do Poslanecké sněmovny, a krajských a obecních zastupitelstev. Pro rozdělení mandátů se obvykle využívá D'Hondtova metoda, která zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů.

[editovat] Úplný poměrný systém ^{[chybí zdroj]}

Ve skutečných, úplných proporčních systémech se zástupci zvolených stran podílejí na vládě nebo jiných politických institucích právě v poměru hlasů dosažených ve volbách. Není tedy nutné tvořit koalice, jak je zvykem v neúplných poměrných systémech vyžadující většinovou účast na vládě.

Úplné, skutečné poměrné systémy jsou pravidlem např. ve Švýcarsku.

[editovat] Výhody a nevýhody

Výhodou je, že díky zastoupení více politických stran v orgánu kopíruje rozložení zájmů ve společnosti.

Nevýhodou tohoto volebního systému je fakt, že do zastupitelského orgánu se typicky dostane větší počet stran, což může vést k problémům při schvalování zákonů, při vládnutí a k politické nestabilitě. Za této situace se například může stát, že jediný poslanec nebo úzká skupina lidí, kteří tvoří jazýček na vahách, získávají mnohem větší politickou moc, než by jim příslušela v poměru k obdrženým hlasům. Tato situace však může nastat, a v českém parlamentě již nastala, bez jakékoliv souvislosti s volebním systémem (poslanec jedné strany přeběhne ke druhé).

Tato nevýhoda se projevuje pouze v systémech které mají stejné mechanismy vládnutí jako Česko. Existují však systémy které neznají ani žádnou procentuelní hranici pro vstup do zastupitelstev a ve kterých například ani 15 politických stran v parlamentě není překážkou úspěšného fungování vlády. Jednotlivý poslanec totiž nemá na toto fungování žádný vliv.

[editovat] Podívejte se také na

• volební systém
• většinový volební systém