Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poslanecká sněmovna České republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, běžně zkráceně Poslanecká sněmovna, je dolní komora Parlamentu České republiky. Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému, v důsledku spolupráce ČSSD a ODS, tzv. opoziční smlouvy, ale oslabeného ve prospěch velkých stran.

Často používané označení Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (zkratka PSP ČR nebo PS PČR) zřejmě není definováno žádným předpisem. Sídlo sněmovny se nachází ve Sněmovní ulici na Malé straně v Praze.

Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (67 poslanců) nadpoloviční většinou. Kvalifikované vetšiny jsou 101 poslanců (např. přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě) a 120 hlasů (přijetí ústavního zákona ratifikace některých mezinárodních smluv).

Obsah 1 Volby 2 Rozpuštění 3 Orgány a funkcionáři 4 Současné politické složení PS 5 Podívejte se také na 6 Externí odkazy

[editovat] Volby

Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení. Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let a není zbaven svéprávnosti. Právo být volen má každý občan starší 21 let s volebním právem.

Podrobnosti stanovuje volební zákon. Ten nemá rigiditu ústavního zákona a je ho tedy možné měnit skoro jako běžný zákon. Jedinou odlišností v zákonodárném procesu je podmínky, že s ním musí souhlasit obě komory Parlamentu. V případě volebního zákona tak Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat zamítavé stanovisko Senátu. I přesto jsou změny volebního zákona časté.

Volby se konají ve 14 vícemandátových obvodech, které kopírují krajskou strukturu. Počet mandátů v jednotlivých obvodech není předem znám, určuje se až po volbách za pomoci počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých obvodech.

Volby v České republice
do Poslanecké sněmovny (*ČNR)	1992*				1996		1998				2002				2006
do Senátu					1996		1998		2000		2002		2004		2006
do Evropského parlamentu													2004
do krajských zastupitelstev									2000				2004
do obecních zastupitelstev			1994				1998				2002				2006

Po sečtení hlasů se vyřadí kandidující subjekty, jejichž celostátní podíl hlasů nepřekročil stanovenou uzavírací klauzuli (5 % pro samostatně kandidující strany, 10, 15, případně 20 % pro koalice dvou, tří, resp. více stran). Volební výsledky se dále vyhodnocují zvlášť po jednotlivých obvodech. Celkový počet rozdělovaných mandátů (200) se rozdělí v poměru podle počtu odevzdaných platných hlasů v těchto krajích, načež se začnou hlasy v každém kraji zvlášť přepočítávat na mandáty. K tomu se používá d'Hondtova metoda: počet hlasů pro každou stranu je postupně dělen přirozenými čísly 1, 2, 3, …, přičemž všechny výsledné podíly všech stran jsou seřazeny podle velikosti do seznamu (a u každé položky je označeno, které straně podíl náleží). Stranám uvedeným na prvních položkách tohoto seřazeného seznamu je pak přidělen odpovídající počet mandátů. Jednotlivým kandidátům strany jsou mandáty přiřazovány podle jejich pořadí na kandidátkách; voliči mohou toto pořadí ovlivnit pomocí dvou tzv. preferenčních hlasů (zakroužkováním). Kandidáti, kteří získali nejméně 7 % preferenčních hlasů (ze všech pro jejich stranu v rámci kraje), získají mandát přednostně.

[editovat] Rozpuštění

Poslanecká sněmovna nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením jejího volebního období. Jinak může být rozpuštěna prezidentem, a to jen z těchto ústavou stanovených důvodů:

• nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny - nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl jmenován prezidentem

• neusnese se do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry

• přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (tj. 120 dní)

• není po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi

Žádný z těchto případů zatím nenastal. V roce 1998 byla situace zcela nemetodicky vyřešena speciálním ústavním zákonem (č. 69/1998 Sb.), který zkrátil volební odbobí Poslanecké sněmovny ke dni nových voleb a přikázal prezidentovi datum těchto voleb.

[editovat] Orgány a funkcionáři

Funkcionáři

• Předseda Poslanecké sněmovny
• Místopředsedové

Orgány

• Výbory - podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny je komora povinna zřídit mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, organizační, rozpočtový a volební.
• Komise
• Vyšetřovací komise - pro vyšetření věcí veřejného zájmu.

[editovat] Současné politické složení PS

• Občanská demokratická strana - 81 poslanců
• Česká strana sociálně demokratická - 74 poslanců
• Komunistická strana Čech a Moravy - 26 poslanců
• Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová - 13 poslanců
• Strana zelených - 6 poslanců

[editovat] Podívejte se také na

• Seznam sněmů českých zemí
• Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální web Poslanecké sněmovny
• Oficiální web Senátu

Tento politický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

České politické strany zastoupené v parlamentu ČR a Evropském parlamentu
Poslanecká sněmovna (2006)	Občanská demokratická strana (81) • Česká strana sociálně demokratická (74) • Komunistická strana Čech a Moravy (26) • Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (13) • Strana zelených (6)
Senát (2006)	ODS (41) • ČSSD (12) • KDU-ČSL (v klubu 11, z toho 1 zvolený jako nezávislý) • Klub otevřené demokracie (8 – po 1 US-DEU*, SOS*, CZ*, ODA, SZ*, LiRA*, SD SN*, nezávislý) • Senátorský klub SNK (7 – SNK ED 3, NEZÁVISLÍ 2*, HNHRM 1, NSK 1*) • nezařazení KSČM (2)
Evropský parlament (2004)	ODS (9) • KSČM (6) • SNK ED (3) • ČSSD (2) • KDU-ČSL (2) • NEZÁVISLÍ (2, rozpad na Politika 21 a Nezávislí demokraté (Předseda V. Železný) po 1)
(poslední volby)	Zdroj: ČSÚ, Senát (křesla; * pro senátory malých volebních stran, kteří nejsou jejich členy)