Pravice (politika)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pravice je označení pro konzervativní politické strany a politické směry, které tyto strany prosazují. Vzniklo na konci 18. století v období Velké francouzské revoluce, kdy ve francouzském parlamentu zasedali umírnění zastánci konstituční monarchie (Feuillanti) na pravé straně sněmovny a radikální příznivci nového řádu (Montagnardi) na levé.
Základní rysy pravicové politiky:
- Pravice klade důraz na základní svobody jednotlivce (individualismus) a odmítá kolektivismus – upřednostňuje práva jednotlivce před právy společnosti.
- Prosahuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, to považuje za podmínky nezbytné k životu a prosperitě společnosti.
- Váží si tradic a zvyklostí v občanské společnosti i v kultuře, z toho plyne častý antiliberální postoj.
- Podle některých kritiků (hlavně z řad levice) se staví také i za zvýhodňování privilegovaných vrstev společnosti, tedy těch bohatších na úkor chudších. Tyto tendence razí a prosazují hlavně komunisté, v druhé polivně 20. století však začaly pravicové strany do svého programu zakomponovávat i jisté sociální prvky.[chybí zdroj]
Za pravicové se považují konzervativní, křesťansko-demokratické, monarchistické a některé liberální politické strany. Za krajní pravici se někdy označují strany fašistické. Vzhledem k velkému množství politických názorů a odlišností v programech jednotlivých politických stran může být označení strany za pravicovou či levicovou předmětem sporů. Chápání obsahu pojmů pravice a levice se v různých společnostech časem různě vyvíjí, v některých bodech pravicové a levicové programy zcela splývají.
