Psamofyty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Psamofyty neboli psamofilní druhy (pískomilné) jsou rostliny rostloucí na písčitých půdách a píscích. Tato stanoviště jsou charakteristická průdkými výkyvy vodního režimu, proto musí být tyto rostliny dobře přizpůsobeny suchu a jsou často zároveň xerofyty. Jiné rostliny to řeší svou efemérností, to znamená, že se jedná o jednoleté druhy, které rychle odplodí, dříve, než zaniknou kvůli suchu. Na píscích také probíhá různá eroze, především větrná, proto musí tyto rostliny úspěšně bojovat i se zavátím či odvátím. Psammofyty se vyznačují mohutným kořenovým systémem jdoucím do hloubky, ale i délky. Většinou tento kořenový systém svojí délkou převýší výšku nadzemní části rostliny o několik metrů. Důležité je u těchto rostlin pro příjem vody dobře vyvinuté kořenové vlášení.
[editovat] Příklady
Příkladem jsou některé přímořské trávy, např. Leymus arenarius či Ammophila arenaria. Ale četné psamofyty najdeme i na píscích vnitrozemí včetně ČR, např. paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), kavyl písečný (Stipa borysthenica), smil písečný (Helichrysum arenarium) aj.
[editovat] Společenstva
Na píscích najdeme četná společenstva rostlin. V ČR jsou příkladmem i některé lesy, např. písčité bory (ze sv. Dicrano-Pinion) či písčité borodoubravy (as. Vaccinio-Quercetum). Na primárním i sekundárním bezlesí to je pak jednoletá vegetace písčin (sv. Thero-Airion), otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (sv. Corynephorion canescentis), kostřavové trávníky písčin (sv. Plantagini-Festucion ovinae), na jižní Moravě i panonské stepní trávníky na písku (as. Diantho serotini-Festucetum vaginatae). Mimo ČR to jsou dále různá společenstva přímořských písků, pouští aj.