Poušť
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Biomy |
|---|
|
Poušť je neúrodná oblast, která trpí nedostatkem vody (za horní hranici srážek se považuje 200 mm ročně). Jedním z charakteristických rysů je nedostatek vegetace. Klasickým příkladem pouště je Sahara či Gobi. Existují pouště písčité (zvané erg) či kamenité (zvané hamada).
[editovat] Text nadpisu
[editovat] Charakteristika pouště
Obvyklá je řídká vegetace specifického typu (kaktusy a další sukulenty), byť se výjimečně mohou vyskytnou i rozsáhlejší porosty (např. „lesy kaktusů“). Klasičtější vegetace se vyskytuje pouze u zdrojů povrchové nebo podpovrchové vody (oázy a okolí řek). V některých typech pouští, kde příděl srážek padá naráz v úzkém časovém období, může existovat krátké vegetační období.
Pokud jde o počasí, charakteristické je prudké střídání teplot: ve dne vedra až nad 50–60 °C, v noci prudké ochlazení (někdy až k nebo pod bod mrazu). Obrovská denní vedra, která jsou mimo mez snesitelnosti většiny živočichů vedou k omezení denní aktivity obyvatel pouště. Pouštní zvířata jsou sice na vysoké teploty aklimatizována a uzpůsobena, ale většina z nich si nemůže dovolit plýtvat tělesnými tekutinami a přehřívat svůj organismus tím, že by při nich vyvíjela nějakou aktivitu. Pouštní život je tedy zpravidla noční život, který začíná s večerním šerem a končí nejpozději dopoledne. Podobně jsou na tom rostliny – klasické pouštní rostliny zpravidla přes den (nebo alespoň na největší vedro) uzavírají průduchy a výměnu plynů si nechávají na večer a noc, aby omezily výpar vody.
V poušti můžeme specifikovat dvě hlavní oblastí. První je tzv. deflační oblast (je oblast, odkud je větrem odnášen jemný písčitý materiál). Odnos má za následek vznik pouštní dlažby. Druhou oblastí je část pouště, kde je písčitý materiál ukládán a kde vznikají písečné duny.
