Racek bouřní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Racek bouřní
Stupeň ohrožení v Česku: Vyžadující další pozornost
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Racek bouřní |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Larus canus Linné, 1758 |
Racek bouřní (Larus canus) je pták menší než káně lesní. Dospělí jedinci mají šedá záda a křídla s černými špičkami letek. Nohy a zobák jsou žlutozelené. Mladí jednici jsou převážně hnědí s tmavě skvrnitými zády a černou koncovou ocasní páskou.
Hlas - volání „gie guija“ a podobné ve vyšších tóninách než racek stříbřitý.
Hnízdění - hnízdní areál se nachází v severní Evropě a Asii na mořském pobřeží a u vnitrozemských jezer. Zimuje pravidelně na vnitrozemských nezamrzajících vodách i ve velkých městech. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je kupa rostlinného materiálu. V ČR hnízdí na přelomu tisíciletí max 5 párů.
Samice snáší 2 - 3 zelená až hnědá tmavě skvrnitá vejce na kterých sedí oba rodiče asi 22 - 23 dní a mláďata poté krmí oba rodiče asi 5 týdnů.
Potrava - různí mořští živočichové, měkkýši, vejce, drobní obratlovci a též hmyz.
Racek bouřní je částečně tažný pták (severské populace), na hnízdiště se vrací v dubnu a odlétá v srpnu až listopadu.
