RoHS
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RoHS (Restriction of the use of Hazardeous Substances) je direktivou zakazující použití nebezpečných látek v elektrických a elektronických výrobcích vydanou Evropskou komisí 27. ledna 2003. Nařizuje všem členským státům Evropské unie uzákonit tuto direktivu jako závazný zákonný předpis s platností od 1.července 2006.
Cílem je zakázat používání šesti v direktivě označených látek při výrobě elektrického a elektronického zařízení a tím přispět k ochraně lidského zdraví a životního prostředí.
Direktiva RoHS zakazuje použití těchto šesti látek:
- Kadmium
- Rtuť
- Olovo
- Šestimocný chróm
- Polybromované bifenyly (PBB)
- Polybromované difenylethery (PBDE)
Používání zařízení obsahující olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm a zhášeče hoření (PBB, PBDE) nad určený limit je direktivou zakázáno. Direktiva stanovuje výjimky pro některá zařízení z důvodu nutnosti použití zakázaných látek při technologických postupech výroby (třeba olovo při výrobě skla).
Výrobci zařízení zodpovídají za to, že jejich výrobky neobsahují ani jednu ze zmíněných šesti zakázaných látek. Direktiva se nevztahuje přímo na jednotlivé komponenty a polotovary a tak výrobci konečného zařízení jsou povinni provést takové kroky, aby všechny materiálové části, které jsou použity v jejich výrobcích, neobsahovaly určené látky.
Ačkoliv RoHS direktiva platí pouze pro EU, výrobci všech elektronických zařízení mimo EU mají stejnou povinnost, pokud jsou jejich výrobky importovány jednotlivými státy EU.