Salmiak (minerál)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Salmiak | |
|---|---|
| Obrázek bohužel není k dispozici | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | NH4Cl |
| Identifikace | |
| Barva | bezbarvý, bílá, žlutá, načervenalá |
| Vzhled krystalu | mnohoploché krystaly, agregáty |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 1–2 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 1,5 g/cm³ |
| Rozpustnost | lehce ve vodě |
| Ostatní | slaná chuť |
Salmiak (Agricola, 1546), chemický vzorec NH4Cl, je krychlový minerál.
Obsah |
[editovat] Vznik
Doprovází vulkanickou činnost, guánová ložiska, hořící haldy.
[editovat] Morfologie
Tvoří obvykle zaoblené krystaly buď samostatně nebo v drúzách. Krystaly, zvláště umělé, jsou často jednosměrně vyvinuté (monstrózní) a mají pak vzhled šesterečný, čtverečný, kosočtverečný až asymetrický. Jednotlivé krystaly mohou dosáhnout v přírodě velikosti až 5 cm. Také tvoří zrnité kůry a povlaky, nálety složené z drobných stalaktitů, bývá zemitý a práškovitý. Na hořících uhelných haldách často vytváří rovnoběžně vláknité agregáty a shluky rovnoběžných vláken, na jejichž koncích narůstají izometrické krystaly.
[editovat] Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1-2, hustota 1,5-1,6 g/cm³, je plastický, dá se krájet. Lom lasturnatý, štěpnost dokonalá podle {100}, nedokonale podle {111},
- Chemické vlastnosti: Složení: NH4 33,72%, Cl 66,28%. Před dmuchavkou snadno a úplně vyprchá bez tavení za tvorby dýmů. Rozpouští se ve vodě, při zahřátí se sodou a kyselinami vzniká amoniak.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, vlivem příměsí bývá zbarven do žluta, červena až hněda, vryp bílý, lesk skelný, průhledný.
- Jiné vlastnosti: Má palčivě slanou chuť.
[editovat] Využití
- v dýmovnicích
- ve Skandinávii a Holandsku k výrobě určitého druhu bonbónů
[editovat] Naleziště
[editovat] Česko
[editovat] Čechy
hořící haldy uhelných revírů - Bečkov u Trutnova, Kladno, Lampertice u Žacléře z haldy dolu Eliška, Radvanice u Trutnova krystalické kůry i drúzy dobře vyvinutých krystalů až 15 mm velkých z haldy dolu Kateřina.
[editovat] Morava
Bzenec, Oslavany býval hojný až v 1 cm velkých krystalech, Zastávka v bílých drúzách v lokalitě U bítešské silnice
[editovat] Slezsko
na Ostravsku z Doubravy, Karviné, Lazů, Petřkovic, Poruby(obec Orlová)
V zahraničí zejména z italských sopek (Etna, Stromboli, Vesuv), hořících hald v Čeljabinsku (Ural, Rusko) aj.
