Minerál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dolomit (Rumunsko)

Minerál (nerost) je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako produkt geologických procesů. Některé definice rozšířují přírodní výskyt jako produkt přírodních procesů na Zemi nebo na jiném kosmickém tělese (pak výjimka ad 3 není potřeba).

V přírodě je známo kolem 4300 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 5 dalších. Častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům a pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek.

Některé výjimky definici minerálu porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány.

Za minerály se tedy považují mimo jiné i:

Rtuť (která je za normálních podmínek kapalná)
Některé amorfní látky (např. opály)
Látky pocházející z jiných kosmických těles (Měsíc, Mars, meteority)
Biogenní materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana).

Naopak se za minerály nepovažují:

Voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.
Ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)
Antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály
Látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerosty považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.
Biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
Směsi minerálů
Horniny. Jsou to obvykle mechanické směsi různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu)

[editovat] Členění minerálů z hlediska hornictví

Nerosty se z hlediska hornictví člení na vyhrazené nerosty a nevyhrazené nerosty.

Vyhrazenými nerosty jsou podle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona,

a) radioaktivní nerosty,
b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,
c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
d) magnezit,
e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit,
h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů,
i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit,
l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,
m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).

Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.

V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky.

[editovat] Podívejte se také na

Systematická mineralogie
Kámen (stavební materiál)

[editovat] Literatura

Anthony a kol.: Handbook of Mineralogy. Mineral Data Publishing, Tucson, Arizona.
- (1990) Vol. I, ISBN 0-9622097-0-8
- (1995): Vol. II, Part 1. ISBN 0-9622097-1-6
- (1995): Vol. II, Part 2. ISBN 0-9622097-1-6
- (1997): Vol. III. ISBN 0-9622097-2-4
- (2000): Vol. IV. ISBN 0-9622097-0-8
- (1995): Vol. V. ISBN 0-9622097-0-8
J. H. Bernard, R. Rost a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia Praha ISBN 80-200-0360-6
Čuchrov a kol.: Mineraly, spravočnik. (1960) Tom I: Samorodnyje elementy, Intermetalličeskije Sojedinenija. Karbidy, nitridy, fosfidy. Arsenidy, antimonidy, vismutidy. Suľfidy. Selenidy. Telluridy. Izdatělstvo Akademii nauk SSSR, Moskva.
- (1963): Tom II, vyp. 1: Galogenidy
- (1965): Tom II, vyp. 2: Prostyje okisly.
- (1967): Tom II, vyp. 3: Složnyje okisly, titanaty, niobaty, tantalaty, antimonaty, girdookisly.
- (1972): Tom III, vyp. 1: Silikaty s odinočnymi i sdvojennymi kremnekislerodnymi tetraedrami.
- (1981): Tom III, vyp. 2: Silikaty s linejnymi trochčlennymi gruppami, koľcami i cepočkami kremnekislerodnych tetraedrov. Nauka, Moskva.
- (1981): Tom III, vyp. 3: Silikaty s lentami kremnekislerodnych tetraedrov.
- Smoľjaninova a kol. (1992): Tom IV, vyp. 1: Silikaty se strukturoj, perechodnoj ot cepočečnoj k sloistoj: sliostyje silikaty (kaolinovyje mineraly, serpentinity, pirofillit, taľk, sljudy. Akademkniga, Moskva. ISBN 5-02-003245-X
- Smoľjaninova a kol. (1992): Tom IV, vyp. 2: Sloistyje silikaty (smektity, chlority, smešanoslojnyje): sloistyje silikaty so složnymi tetraedričeskimi silikaty. ISBN 5-02-002899-1
- Bokij a kol. (1996): Tom IV, vyp. 3: Silikaty, dopolnenija k tomam 3 i 4. Nauka, Moskva. ISBN 5-02-003649-8