Skleníkový plyn
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Za skleníkové plyny jsou označovány plyny absorbující tepelné záření Země, díky čemuž je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch.
| Skleníkový plyn | Koncentrace (roky) | Změna oproti roku 1780 | Přirozené a antropogenní zdroje | |
|---|---|---|---|---|
| 1780 | 1995 | |||
| CO2 | 280 ppm | 360 ppm | + 29 % | Aerobní rozklad organických látek; lesní požáry; vulkanická činnost; spalování fosilních paliv a biomasy; odlesňování; ... |
| CH4 | 0,70 ppm | 1,70 ppm | + 143 % | Mokřady; anaerobní rozklad organických látek; termiti; zpracování zemního plynu a ropy; pěstování rýže; chov dobytka; skládky odpadů |
| N2O | 280 ppb | 310 ppb | + 11 % | Lesy; louky; oceány; půda; zpracování půdy; hnojiva; spalování fosilních paliv a biomasy |
| CFC (freony) | 0 | 900 ppt | - | Chladící zařízení; spreje; rozpouštědla |
| Ozón (O3) | - | - | Globální množství pokleslo ve stratosféře a vzrostlo v blízkosti zemského povrchu | Vytváří se přirozeně reakcí slunečního záření s molekulami kyslíku a uměle jako součást fotochemického smogu |
 |
Z tabulky a grafu je možné vyčíst základní údaje o množství, příbytcích a nebezpečnosti hlavních skleníkových plynů. Jednou z možností snížení produkce antropogenních skleníkových plynů jsou úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Při výpočtu množství emisí produkovaných skleníkových plynů v technologickém procesu je vždy nutné kalkulovat i s emisemi vyprodukovaných v průběhu procesu konstrukce, provozu i odstraňování zařízení a při obstarávání surovin a paliv potřebných v dané technologii.
