Skokan hnědý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Skokan hnědý |
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Skokan hnědý
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Rana temporaria L., 1758 |
Skokan hnědý (Rana temporaria Linnaeus, 1758) je ohrožený druh žab ČR.
Obsah |
[editovat] Velikost
Dosahuje délky nanejvýš 10 cm.
[editovat] Popis
Žába má dlouhé nohy, jazyk je vpředu přirostlý a je vymrštitelný. Výborně skáče a plave, najdeme ji na souši i ve vodě. Oční zřítelnice je vodorovná. Její základní zbarvení je obecě hnědavé a žlutavé. Na hřbetní straně těla jsou nepravidelné, různě velké skvrny. Bělavá, žlutavá či slabě oranžová břišní strana samic je skvrnitá, břicho samců je obvykle jednobarevné. Boky jsou zpravidla tmavě mramorované. Na nohách jsou tmavohnědé až černavé příčné pruhy. Skokan hnědý má nápadně silně vyvinuté zadní nohy, a proto je schopen skákat až do vzdálenosti 1 m. Velmi dobře plave a potápí se, přičemž využívá mohutných úderů zadních noh. Žláznaté lišty na hřbetě leží blíže u sebe a jsou při pohledu shora esovitě prohnuté. V době rozmnožování se na těle samců objevuje slavě modrošedý odstín, nejintenzivnější v oblasti hrdla. Mimoto je poznáme podle tmavšího zbarvení, velmi silných předních končetin a podle černých mozolů na prvních prstech. Samičky, připravené k rozmnožování, jsou často velmi silné a obvykle větší než samci. Zvláště na bocích mají zřetelně zrnitou kůži.
[editovat] Areál rozšíření
Areál rozšíření zahrnuje Evropu a palearktické pásmo Asie mimo území pyrenejského poloostrova, jižní Itálie a jihu balkánského poloostrova. Na východě zasahuje až po Japonsko, na severu až za polární kruh.
V Česku patří mezi nejběžnější žáby. Jeho výskyt má víceméně plošný charakter. Běžně se vyskytuje jak ve středních a horských polohách, tak i v nížinách. Vyskytuje se i daleko od vody.
[editovat] Potrava
Živí se hmyzem a dalšími drobnými živočichy.
[editovat] Rozmnožování
Doba rozmnožování začíná už v březnu. Pro rozmnožování si většinou vybírá vodní nádrže s mělkou a teplou vodou, nicméně je schopen reprodukce i v hlubokých stinných nádržích či potocích. Samička klade do vody shluky vajíček čítající několik set až 2500 kusů, ze kterých se líhnou pulci. Ti pak procházejí metamorfózou - narůstají jim zadní nohy, poté nohy přední a pomalu mizí ocas, zmizí žábry a vyvinou se plíce.
[editovat] Stanoviště
Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši, kde se obvykle zdržuje za dne ve vlhkých úkrytech. Za vlhkého deštivého počasí je aktivní i za dne, jinak ale vycházejí žáby za potravou hlavně za soumraku a v noci. Od září do listopadu vyhledávají žáby svá zimoviště. Většinou jsou to menší vody, hluboké nejméně 50 cm.
[editovat] Ohrožení
Jeho výskyt negativně ovlivňuje chemizace zemědělského a lesního hospodářství a změny mající za následek změnu vodního režimu a vysoušení krajiny. Negativně také reaguje na početnou rybí obsádku ve vodách, kde se rozmnožuje. Při jarních migracích k místům rozmnožování a v době návratu na suchozemské biotopy je tento druh značně zranitelný, pokud trasy tahu přecházejí komunikace.
[editovat] Ochrana
Ochrana spočívá především v zachování jejich vodních i suchozemských biotopů, tj. údržba a budování malých vodních nádrží, omezování chemické kontaminace, ochrana a obnova vlhkých luk apod. V místech, kde dochází v době migrace obojživelníků k ohrožení populace automobilovou dopravou, je důležité situaci vhodným způsobem řešit – dopravní značení, podchody, zábrany apod.
