Slída

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slída je v přírodě hojně rozšířená skupina nerostů patřících mezi křemičitany.

Je pro něj typická výtečná štěpnost (projevuje se perleťovým leskem na štěpných plochách). Tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahují i značných rozměrů. Bývaly používány i jako výplně oken.

V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy:

• Muskovit (světlá slída, dřívější triviální název kočičí stříbro) je stříbřitě bílý slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o křemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa.

• Biotit (tmavá slída) je nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý. Biotit lze nalézt v mnoha vyvřelinách a krystalických břidlicích. Je to stejně jako muskovit křemičitan draselný avšak s příměsí až 30% kysličníku hořečnatého.

• Lepidolit (růžová odrůda)

Tento geologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.