Součinitel tepelné vodivosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Součinitel tepelné vodivosti je fyzikální veličina, která udává míru schopnosti látky vést teplo. Je definována jako množství tepla, které musí za jednotku času projít tělesem, aby na jednotkovou délku byl jednotkový teplotní spád. Přitom se předpokládá, že teplo se šíří pouze v jednom směru, např. v desce s rovnoběžnými povrchy.

Symbol veličiny: λ

Základní jednotka: watt na metr na kelvin, značka jednotky: W.m^-1.K^-1

Součinitel tepelné vodivosti se zjišťuje experimentálně a umožňuje vypočítat množství tepla Q, které projde za čas τ deskou (např. stěnou) tloušťky d a obsahu povrchu S:

Q = λ . S . Δt . τ / d , kde Δt je rozdíl teplot mezi povrchy desky.

Součinitele tepelné vodivosti pro některé látky (při teplotě 20 °C):
stříbro 418 W.m^-1.K^-1
měď 395 W.m^-1.K^-1
hliník 229 W.m^-1.K^-1
železo 73 W.m^-1.K^-1
rtuť W.m^-1.K^-1
žula 2,9 - 4,0 W.m^-1.K^-1
led 2,2 W.m^-1.K^-1
beton 1,5 W.m^-1.K^-1
voda 1,0 W.m^-1.K^-1
cihla 0,28 - 1,2 W.m^-1.K^-1
sklo 0,60 - 1,0 W.m^-1.K^-1
škvárobeton 0,70 W.m^-1.K^-1
linoleum 0,19 W.m^-1.K^-1
polystyren 0,16 W.m^-1.K^-1
benzin 0,131 W.m^-1.K^-1
skelná vata 0,04 W.m^-1.K^-1
polystyrenová pěna XPS STYRODUR 0,035 W.m^-1.K^-1
vzduch 0,024 W.m^-1.K^-1

zpět - Termodynamika - Vedení tepla