Split
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Split (italsky Spalato) je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře. Se 210 000 obyvatel druhé největší město Chorvatska a správní středisko Splitsko-dalmatské župy.
Obsah |
[editovat] Historie
Byl založen na sklonku 3. století římským císařem Diokleciánem, který si zde postavil svůj palác, do paláce se po jeho smrti nastěhovali okolní obyvatelé. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategiky významné město usilovala Benátská republika. Od roku 1069 pak byl součástí Chorvatského království, které později připadlo k Uhrám. V roce 1420 zde moc získala Benátská republika, a to na dalších 300 let; během této doby se zde rozvíjela humanistická kultura. Od roku 1797 až do vyhlášení Království SHS spadal pod Rakousko-Uhersko, byl hlavním městem Dalmatské provincie. Po roce 1929 a vytvoření Jugoslávie se stalo město centrem nově vzniklé bánoviny Primorje. Za 2. světové války byl obsazen italským fašistickým vojskem a Německem.
[editovat] Význam města
Split je spolu s Rijekou a Zadrem hlavním chorvatským přístavem. Od roku 2004 vede ze Splitu do Záhřebu nová dálnice, díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější.
[editovat] Turistika
Zbytky Diokleciánova paláce jsou centrem města a také jeho hlavním turistickým lákadlem, zařazeným v roce 1979 na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejzajímavější jsou staré klenby a chodby pod městem. V okolí Splitu se na pobřeží moře nachází mnoho hotelů.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky města Splitu (chorvatsky a anglicky)
- Mapy Split, další turistické informace - CroMaps navigator
- Split.iNFO - Stránky města Splitu (chorvatsky a anglicky)
- Historical Complex of Split with the Palace of Diocletian (UNESCO) (anglicky)
Opčiny a města Splitsko-dalmatské župy | |
---|---|
Split | Baška Voda | Bol | Brela | Cista Provo | Dicmo | Donji Muć | Donji Proložac | Drvenik | Dugi Rat | Dugopolje | Gradac | Hrvace | Hvar | Imotski | Jelsa | Kaštela | Klis | Komiža | Košute | Lećevica | Lokvičići | Lovreć | Makarska | Marina | Milna | Nerežišća | Okrug | Omiš | Otok Dalmatinski | Podbablje | Podgora | Podaca | Podstrana | Postira | Prgomet | Primorski Dolac | Pučišća | Runovići | Seget | Selca | Sinj | Solin | Stari Grad | Sućuraj | Supetar | Sutivan | Šestanovac | Šolta | Trilj | Trogir | Tučepi | Vinišće | Vis | Vrgorac | Vrlika | Zadvarje | Zagvozd | Zaostrog | Zmijavci | Živogošće |
|
|
---|---|
Župy (Županije) Chorvatska (a jejich správní centra) : Město Záhřeb |Záhřebská župa | Bjelovarsko-bilogorská župa (Bjelovar) | Brodsko-posávská župa (Slavonski Brod) | Dubrovnicko-neretvanská župa (Dubrovnik)| Istrijská župa (Pazin) | Karlovacká župa (Karlovac) | Koprivnicko-križevecká župa (Koprivnica) | Krapinsko-zagorská župa (Krapina) | Licko-senjská župa (Gospić) | Mezimuřská župa (Čakovec) | Osijecko-baranjská župa (Osijek) | Požežsko-slavonská župa (Požega) | Přímořsko-gorskokotarská župa (Rijeka) | Sisacko-moslavinská župa (Sisak) | Splitsko-dalmatská župa (Split) | Šibenicko-kninská župa (Šibenik)| Varaždinská župa (Varaždin)| Viroviticko-podrávská župa (Virovitica) | Vukovarsko-sremská župa (Vukovar) | Zadarská župa (Zadar) |