Stanislav Bechyně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Stanislav Bechyně, DrSc. (20. července 1887 Přibyslav – 15. října 1973 Praha) byl významný český architekt a pedagog. Stěžejní osou jeho díla jsou železobetonové konstrukce a kamenné a betonové mosty.
Jako jeden z prvních architektů dokázal ocenit vlastnosti betonu, které pak s velkou dávkou invence využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vzniká i nový obor stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval i publikačně a pedagogicky.
Obsah |
[editovat] Životopis
Stanislav Bechyně se narodil 20. července v Přibyslavi. Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě vystudoval stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval r. 1910 s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován r. 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu. Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do r. 1958.
Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal Doktorát honoris causa.
Stanislav Bechyně zemřel 15. 10. 1973 v Praze, ale pochován byl podle svého přání v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.
[editovat] Dílo
Nejznámější realizací je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí se třemi oblouky se ovšem nakonec realizace nedočkal.
[editovat] Díla v Československu
- cementárna Králův Dvůr
- hangáry Letňany
- most Hořepník - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem)
- železárna Hrádek u Rokycan (1915) - doktorská disertační práce
- automobilka Praga Praha Libeň (1916) - unikátní stavba (sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy)
- nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze (1919)
- skladiště Kostelec nad Labem - parabolická skořepinová konstrukce
- cementárna Králův Dvůr
- ocelárna Kladno
- most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935)
- dálniční most Senohraby (1944)
- most přes řeku Váh k Komárně - plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím poue 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m
[editovat] Díla v Praze
Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze :
- přesun rotundy Máří Magdaleny u Čechova mostu
- úprava mostovky na Karlově mostě
- rekonstrukce Anežského kláštera
- podchycení budovy technického muzea při stavbě letenského tunelu
- přesun gotického kostela v Mostě
[editovat] Publikace
Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti mostech a jiných betonových stavbách (Betonové stavitelství, Stavitelství mostů kamenných a betonových, Technický průvodce : Mosty trámové a rámové a Mosty obloukové).
