Pardubice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pardubice
znak vlajka
základní data
status:	statutární město
NUTS 5:	CZ0532 555134
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Pardubice (CZ0532)
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	77,71 km²
obyvatel:	88 181 (2005)
zeměpisná šířka:	50° 2' 19" s. š.
zeměpisná délka:	15° 46' 45" v. d.
nadmořská výška:	237 m
PSČ:	530 02
základní sídelní jednotky:	73
místní části:	32
městské části / obvody:	8
katastrální území:	20
adresa magistrátu:	Magistrát města Pardubic Pernštýnské nám. 1 530 21 Pardubice Oficiální web magistrátu E-mailová adresa
primátor:	Ing. Jaroslav Deml
Oficiální web

Pardubice (německy Pardubitz) jsou statutárním městem na východě Čech a metropolí Pardubického kraje.

Obsah 1 Poloha a povrch 2 Obyvatelstvo 3 Městské obvody 4 Historie 4.1 Původ názvu 5 Průmysl 5.1 Chemický 5.2 Elektrotechnický 5.3 Potravinářství 6 Doprava 6.1 Železniční doprava 6.2 Letecká doprava 6.3 Silniční doprava 7 Sport 8 Každoroční významné společenské, kulturní a sportovní akce 9 Památné stromy 10 Externí odkazy

[editovat] Poloha a povrch

Pardubice se rozkládají na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou přibližně mezi 15 a 16 ° východní zeměpisné délky a okolo 50 ° severní šířky. Město Pardubice je vzdáleno 104 km na východ od Prahy, přes 20 km jižně od Hradce Králové, okolo 10 km severně od Chrudimi. Fytogeograficky patří Pardubicko do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. Město se rozkládá v Polabské nížině v nadmořské výšce 215 až 237 metrů. Jeho rozloha činí téměř 78 km².

[editovat] Obyvatelstvo

Pardubice jsou krajským městem s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace. Ke dni 1. 1. 2005 žilo ve městě Pardubice 88 181 trvale bydlících obyvatel, z toho 47,8 % mužů a 52,2 % žen. Průměrný věk činil 41,4 let. Z věkové struktury vyplývá, že ve městě převažuje počet obyvatel ve věku 15–59 let, ubývá lidí ve věku 0–14 let, podle čehož se dá předpokládat v příštích letech nárůst počtu obyvatel nejen ve věku 15–59, ale i ve věku nad 60 let.

Počet obyvatel Pardubic již od počátku 19. století poměrně prudce stoupal z důvodů velkého růstu průmyslové výroby, která zaznamenala velký rozmach po napojení města Pardubice na hlavní železniční trať Praha – Česká Třebová. Od roku 1993 se však počet trvale žijících obyvatel stále snižuje. Z porovnání počtu obyvatel Pardubic a okresu vyplývá soustřeďování obyvatel přímo do okresního města až do roku 1991, od kterého se podíl obyvatel žijících ve městě a v celém okrese mírně snižuje zejména v důsledku možnosti dostupnějšího bydlení v okolních obcích.

Do roku 1940 se město Pardubice skládalo z centrální části a Bílého předměstí. Roku 1954 se připojily Pardubičky a Dubina, do roku 1960 Doubravice, Ohrazenice, Polabiny, Semtín, Popkovice a Rosice nad Labem, do roku 1964 Trnová, Svítkov a Srnojedy, do roku 1976 pak dále Dražkovice, Nemošice, Mnětice, Drozdice, Černá za Bory, Spojil a Staré Čívice a nakonec do roku 1986 Lány na Důlku a Opočínek. Cihelna vznikla roku 1991 a došlo k osamostatnění Spojila, roku 1993 k osamostatnění Srnojed. Roku 2006 došlo k připojení obce Hostovice.

V současné době se správní území města Pardubice skládá z 19 katastrálních obvodů o celkové rozloze 7 772 ha.

[editovat] Městské obvody

• Pardubice I – Bílé Předměstí (část), Pardubice-Staré Město, Zámek, Zelené Předměstí (část)
• Pardubice II – Polabiny, Cihelna
• Pardubice III – Bílé předměstí (část), Studánka (část)
• Pardubice IV – Bílé Předměstí (část), Černá za Bory, Drozdice, Mnětice, Nemošice, Pardubičky, Staročernsko, Studánka (část), Žižín
• Pardubice V – Dražkovice, Nové Jesenčany, Zelené Předměstí (část)
• Pardubice VI – Lány na Důlku, Opočínek, Popkovice, Staré Čívice, Svítkov, Zelené Předměstí (část)
• Pardubice VII – Doubravice, Ohrazenice, Rosice, Semtín, Trnová
• Pardubice VIII – Hostovice

[editovat] Historie

První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrzuje v Pardubicích klášter cyriaků a chrám sv. Bartoloměje. Prvním vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Púta z Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili synové Púty z Dubé Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn Arnošt z Pardubic byl prvním pražským arcibiskupem. Přichází na scénu dějin šlechtický rod – páni z Pardubic, kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Arnoštova závěť z roku 1340 je prvním dokladem o existenci Pardubic jako města, přesněji jako poddanského městečka. Povýšení Pardubic na městečko se tedy uskutečnilo někdy v letech 1332–1340. V roce 1390 byla postoupena část panství Hanušovi z Milheimu. Dalším majitelem po jeho smrti se stává na začátku husitských válek Viktorín Boček z Kunštátu. V době husitských válek Pardubice pravděpodobně získal úchvatem moravský šlechtic Jan Hlaváč z Mitrova.

V roce 1491 Pardubice koupil Vilém z Pernštejna, nejmocnější šlechtic tehdejšího Českého království. Vedle zvelebování města a panství se Vilém pustil i do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu, jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali ve stylu renesančním. Tento historický unikát – přechod obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný zámek – můžeme obdivovat dodnes. Pernštejnům však vděčíme i za celé historické městské jádro s renesančním náměstím, malebnými uličkami a s dominantou Pardubic – Zelenou bránou. Pardubické staré město je od roku 1964 městskou památkovou rezervací. Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v roce 1560 arciknížeti Maxmiliánu Habsburskému, nastává úpadek. Třicetiletá válka město ještě více zbídačila.

K novému rozmachu dochází až v polovině 19. století, kdy 20. srpna 1845 přijel do Pardubic první vlak po první české parní železnici z Olomouce do Prahy. Ve druhé polovině 19. století bylo město postupně napojeno na další železniční tratě a dochází tak k rozkvětu města. Vznikají průmyslové podniky jako lihovar, cukrovar, Prokopova továrna na mlýnské stroje, Fantova rafinérie minerálních olejů a další. Dochází k rozvoji kultury, sportu a dalších odvětví. Roku 1874 se poprvé běžel dnes světoznámý dostih Velká pardubická. Centrem kultury se stává dnes již neexistující hotel Veselka, roku 1909 bylo postaveno městské divadlo. Roku 1903 se v Bubeníkových sadech uskutečnila Východočeská výstava. Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy.

Po první světové válce dochází k dalšímu rozmachu průmyslu. Vzniká Explosia – dnes Semtín a také Telegrafia, později Tesla. V roce 1931 jsou Pardubice dějištěm Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. V té době byl postaven i hotel Grand, muzeum, dnes střední průmyslová škola potravinářské technologie. V období 2. světové války byly Pardubice terčem 3 náletů spojeneckého vojska. Po válce se započalo s výstavbou nových čtvrtí, ještě ve čtyřicátých letech to bylo sídliště Dukla. Roku 1951 byla zavedena trolejbusová doprava. Roku 1959 bylo vybudováno nové vlakové nádraží, jelikož stará budova byla při jednom z náletů za války poškozena. V šedesátých letech se začalo stavět sídliště Polabiny na pravém břehu Labe. Poté byla vybudována ještě sídliště Dubina a Cihelna.

[editovat] Původ názvu

Původní ves, doložená již z roku 1295, nesla název Pordoby. Místní jméno tedy dříve než Pardubice znělo Pordobice (1318 de Pordobitz), tj. „ves lidí Pordobových“. Jméno do Polabí přinesli z Polska mniši řádu cyriaků (podle polského místního jména Porydęby), kteří spravovali zdejší kapli sv. Jiljí.

Hláskovou změnu Pordob- na Pardub- lze vysvětlit snahou po disimilaci dvou -o- a možná i mylnou asociací k „pár dubů“, popřípadě osobnímu jménu Pardus. Výklad není zcela jistý.

[editovat] Průmysl

Pardubice jsou označovány jako průmyslové centrum Východních Čech. Největším rozvojem prošel po napojení Pardubic na železnici a dále ve 20. století. Hlavními zdejšími odvětvími jsou průmysl chemický, strojírenský a elektrotechnický.

[editovat] Chemický

Pardubice se mohou pyšnit dlouholetou tradicí chemické výroby, kterou zajišťují především následující dvě společnosti:

Paramo

Akciová společnost Paramo patří mezi významné české rafinerie. V pardubické továrně se vyrábí paliva, maziva a asfaltové výrobky. Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala psát v 2. pol. 19. stol. ve Vídni, kde majitel krámku David Fanta prodával petrolej na litry. Nevedl si špatně, a proto se rozhodl zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z ropy. Místo jako stvořené pro svůj záměr nalezl v Pardubicích. Zde byla nejen voda a železnice, ale i již rozvětvený průmysl. Usazování prvních kotlů a kladení potrubí začalo na jaře roku 1889.

Oleje všeho druhu, vřetenové, vazelínové, válcové i těžké, začaly vytlačovat až dosud všeobecně uznávané americké výrobky. To nejen v Rakousku, ale i v zahraničí. Po dvojnásobném bombardování na sklonku druhé světové války zůstala ze závodu sotva čtvrtina, ale již v roce 1945 se začala obnovovat jako národní podnik. Nyní patří společnost Paramo mezi největší a nejznámější petrochemické společnosti v České republice.

Synthesia - Explosia

V roce 1920 byla v Pardubicích-Semtíně založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“. Roku 1928 vznikla sesterská společnost „Synthesia“ a v roce 1934 byl podnik přejmenován na „Explosia a.s.“ Roku 1946 vznikl „Synthesia, národní podnik“ sloučením Synthesie a Explosie, později přejmenovaný na „Východočeské chemické závody n.p.“. Bouřlivým rozvojem prošel tento obor především v 50. a 60. letech minulého století.

„Synthesia, a.s.“ nyní patří mezi přední české společnosti ve výrobě celulosy, pigmentů a barviv a organických sloučenin. Pracuje zde na 2300 osob a tržby v roce 2005 činily 3 570 mil. Kč. „Explosia, a.s.“ zaujímá významné postavení v oblasti trhavin a střelivin na trhu ČR, ale je i významným exportérem, především do zemí EU. Koncem padesátých let zde byla vyvinuta plastická trhavina Semtex. Název vznikl kombinací slov Semtín a Explosive.

[editovat] Elektrotechnický

Elektrotechnický průmysl je ve městě rozvíjen především v nové průmyslové zóně, která byla vybudována na přelomu tisíciletí poblíž Starých Čivic. Z pardubické společnosti Tesla pochází radiolokátory Tamara a Věra.

Foxconn

Foxconn je celosvětovou společnost zabývající se poskytováním kompletních řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Vyrábí všechny součásti osobního počítače s výjimkou čipů.

Panasonic

Továrna společnosti Panasonic byla v Pardubicích otevřena roku 2004. Vyrábí mobilní komunikační zařízení a audio systémy do automobilů pro evropský i mimoevropský trh. Pardubický závod zaměstnává více než tisíc lidí.

[editovat] Potravinářství

Pardubice jsou již po staletí známy svým proslulým perníkem. Dále se zde kromě pivovaru také nachází výrobce nahrážku kávy Kávoviny nebo pekárna Odkolek.

Pivovar Pardubice

Pivo se v Pardubicích vyrábělo již ve 14. století. Největší rozvoj nastal v 15. a 16. století za vlády Viléma z Pernštejna. V roce 1993 se pivovar transformoval z národního podniku na akciovou společnost. Nyní nabízí pivovar Pernštejn několik druhů piva. Tento pivovar patří k těm méně známým.

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Pardubicích a Městská autobusová doprava v Pardubicíchnaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

[editovat] Železniční doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční stanice Pardubicenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Pardubice jsou významným železničním uzlem železniční dopravy v Česku. Na území města se nachází 8 stanic. Největší stanicí je Pardubice – hlavní nádraží, které má 4 průjezdní nástupiště a 1 nástupiště kusé. V současné době je 3. a 4. nástupiště modernizované. Další stanicí je Pardubice - Rosice nad Labem, jejíž budova prošla opravou. Mimo tyto dvě stanice se nachází na území města tyto zastávky: Pardubice - Opočínek, Pardubice - Svítkov, Pardubice - Pardubičky, Pardubice - Černá za Bory, Pardubice - Semtín. Zastávka Pardubice - závodiště se nachází u dostihového závodiště, kde probíhá každoročně slavný dostihový závod Velká pardubická.

[editovat] Letecká doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Letiště Pardubicenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Pardubické letiště je původně vojenské. Dnes je to letiště se smíšeným vojenským a civilním leteckým provozem. Na počátku roku 2007 byla zavedena nedělní pravidelná linka Moskva - Pardubice - Moskva.

[editovat] Silniční doprava

Pardubice jsou důležitým silničním uzlem. Ve směru severojižním protíná město silnice I/37 spojující Hradec Králové s Chrudimí. Ve směru východ - západ protíná město silnice I/36, od konce roku 2006 přivaděč na dálnici D11 Praha - Hradec Králové. Pardubice jako průmyslové město generují velké množství silniční dopravy. Místní politici zodpovědní za koncepci dopravy navázali na (ne)řešení silniční dopravy uvnitř Pardubic v dobách komunizmu. Ani koncem roku 2006 tak Pardubice nemají schválený územní plán obsahující vizi silničního obchvatu města.

Zcela nefunkční roštový systém komunikací přivádějící veškerou dopravu včetně tranzitní přímo do vnitřních částí města způsobuje značné dopravní problémy. Pokud se někdy podaří schválit územní plán města, mohlo by budování silničního okruhu začít nejdříve v roce 2010.

[editovat] Sport

Od roku 1874 se v Pardubicích každý podzim (obvykle v polovině října) koná slavná Velká pardubická, nejtěžší koňský dostih na evropském kontinentu.

V Pardubicích sídlí hokejový klub HC Moeller Pardubice, který v roce 2005 vyhrál českou extraligu.

[editovat] Každoroční významné společenské, kulturní a sportovní akce

• Velká pardubická (117. ročník se poběží 14. října 2007)
• Zlatá přilba (59. ročník se uskuteční v říjnu 2007)
• Czech Open – největší šachový festival na světě (12.–29. červenec 2007)
• Pardubická juniorka – mistrovství ČR jednotlivců v kategorii staršího dorostu v tenise (srpen 2007)
• Pernštýnská noc – městské slavnosti (červen 2007)
• Festival smíchu – divadelní festival v VČ Divadlo Pardubice (únor 2007)

[editovat] Památné stromy

• Památné jerlíny japonské na Wernerově nábřeží v Pardubicích
• Památné duby u budovy Telecomu v Pardubicích
• Památné duby u sídliště Závodu Míru v Pardubicích
• Památné duby u ČEZ Arény v Pardubicích

[editovat] Externí odkazy

• Město Pardubice

Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Města, městys a obce okresu Pardubice

Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice

	Česko (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní kraje (sídlo)
Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha
ZEMĚ: Čechy | Morava | Slezsko