Starokatolická církev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Starokatolická církev je křesťanskou církví založenou na liberálním katolicismu. Starokatolické církve v jednotlivých zemích jsou autokefální církevní společenství. Některé z nich jsou sdruženy v Utrechtské unii starokatolických církví v čele s arcibiskupem v Utrechtu.
Obsah |
[editovat] Historie
Nejstarší starokatolická církev je v Nizozemí. Od Římsko-katolické církve se katolíci v Nizozemí ovlivnění jansenismem formálně oddělili roku 1723. Specifické vlastnosti této "Malé církve" můžeme vysledovat již před tímto datem, byly ovlivněny tím, že katolická církev musela v kalvinistickém Nizozemí působit v ilegalitě. Rozkol byl způsoben tím, že Jezuité požadovail, aby nizozemská církev aktivněji vystupovala proti státu.
Od doby osvícenství se v německy mluvících zemích objevovaly reformní požadavky mezi katolickými duchovními, někteří z nich zakládali různá hnutí, která například v Prusku požívala legálního statusu. Prohlášení papežské neomylnosti na prvním vatikánském koncilu vyvolala zejména v Německu a Rakousku vlnu odporu. V roce 1871 se v Mnichově konal sjezd nesouhlasících duchovních, který můžeme považovat za počátek starokatolického hnutí. Vedoucí osobností byl mnichovský profesor teologie Ignaz Döllinger.
Nově ustavená starokatolická církev přijala apoštolskou posloupnost od zmíněné nizozemské "Malé církve". Starokatolické církve v Nizozemí, Německu, Rakousku s Švýcarku spolu vytvořily Utrechtskou unii. V prvních letech existence církve byla zavedena bohoslužba v národních jazycích, přijímání pod obojí a po roce 1880 byl zrušen povinný celibát duchovních.
Roku 1931 byla uzavřena tzv. Bonnská úmluva mezi starokatolíky a anglikány, ne jejímž základě existuje plné společenství mezi starokatolickými a anglikánskými církvemi (vzájemné uznávání svátostí)
Od roku 1996 umožňuje starokatolická církev v Německu udělovat kněžské svěcení ženám. Následně umožnily svěcení žen i církve v Rakousku, Švýcarsku a Nizozemí.
[editovat] Historie Starokatolické církve v ČR
V Čechách, zejména v průmyslových městech severních Čech se starokatolické hnutí rozšířilo jiř roku 1871. Varnsdorfský farář Anton Nittel se účastnil starokatolického sjezdu v Mnichově. Roku 1872 byla jím ve Varnsdorfu založena první starokatolická farnost. Roku 1877 získala starokatolická církev v rakouské monarchii legální status. Roku 1880 bylo zřízeno biskupství pro rakouské starokatolíky (zatím neobsazené), od roku 1897 sídlilo ve Varnsdorfu. Správcem biskupství byl Miloš (Armand) Čech. Další starokatolické farnosti vznikly v Desné, Jablonci n. Nisou, Šumperku...
Českojazyčná starokatolická komunita vznikla v Praze krátce před rokem 1900. Ta se snažila profilovat jako národní církev navazující na odkaz husitství a utrakvismu. Po roce 1918 směřovaly přestupy z římsko-katolické církve i do starokatolické církve, velký počet starokatolíků však přestoupil do československé cíkve či do pravoslavné církve. Po rozpadu rakouské monarchie vzniklo starokatolické biskupství ve Vídni, varnsdorfské biskupství si ponechalo působnost na území Československa.
Ve třicátých létech vstoupily národnostní konflikty i do starokatolické církve. Tato církev byla stále z drtivé většiny sudetoněmecká, podle československých zákonů však musela úřadovat česky. Někteří starokatolíci se stali přívrženci nacismu, jiní se mu však postavili na odpor.
V roce 1945 byla existence církve vážně ohrožena, některé kostely byly zabaveny. Ani v průběhu komunistického útlaku nebyla její situace jednoduchá. V období tzv. normalizace se de facto rozdělila na legální část tolerovanou režimem a neformální struktury.
Po roce 1989 se oba tyto proudy sjednotily a církev zažívá pozvolný rozvoj. V roce 1994 bylo sídlo biskupství přeneseno z Varnsdorfu do Prahy, jako katedrála slouží chrám sv. Vavřince na Petříně.
[editovat] Členské církve Utrechtské unie
- Starokatolická církev v Nizozemí (arcibiskupství Utrecht, biskupství Haarlem)
- Starokatolická církev v Německu (biskupství Bonn)
- Kristokatolická církev ve Švýcarsku (biskupství Bern)
- Starokatolická církev v Rakousku (biskupství Vídeň)
- Starokatolická církev v ČR (biskupství Praha)
- Starokatolická církev v Itálii (podléhá přímo Utrechtské unii)
- Polskokatolická církev v Kanadě (zakládá se biskupství v Torontu, církev se oddělila od PNCC)
[editovat] Ostatní starokatolické církve
- Polská národní katolická církev (Polish National Catholic Church-PNCC v USA a v Polsku. V roce 2003 vystoupila z Utrechtské unie, neboť nesouhlasí s kněžských svěcením žen)
- Slovenská starokatolická církev (vystoupila z utrechtské unie, 2003)
- Starokatolická církev Mariavitů (Polsko, od r. 1924 mimo Utrecht. unii)
- Filipínská nezávislá katolická církev
