Mnichov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Znak | Mapa |
|---|---|
 |
 |
| Základní údaje | |
| Spolková zěmě: | Bavorsko |
| Vládní obvod: | Horní Bavorsko(Oberbayern) |
| Okres: | městský okres |
| Zeměpisná poloha: | |
| Nadmoř. výška: | 519 m n. m. |
| Rozloha: | 310,4296 km² (31.12. 2005) |
| Obyvatel: | 1 325 697 (30.11. 2006) [1] |
| Hustota osídlení: | 4,271 obyvatel na km² |
| Míra nezaměstnanosti: | 5,6 % (Říjen 2006) |
| Zadlužení: | 3,414 mld.€ (2600 € na osobu) (2005) |
| Počet cizinců: | 23,0 % (30.9.2006) |
| PSČ | 80331-81929 (staré: 8000) |
| Předvolba: | 089 |
| SPZ: | M |
| Kód: | 09 1 62 000 |
| UN/LOCODE: | DE MUC |
| Správní členění: | 25 městkých částí |
| Adresa měst. zastupitelstva: |
Marienplatz 8 80331 München |
| Oficiální stránka: | www.muenchen.de |
| Mapa města: | www.geoinfo-muenchen.de/ |
| Politika | |
| Starosta: | Christian Ude (SPD) |
| Politické strany: | SPD, Strana zelených, Rosa Liste München |
Město Mnichov (německy München, starobyle Munich - bei den Mönchen - u mnichů) leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,3 miliony obyvatel je třetím největším v Německu (po Berlínu a Hamburku). Mnichov je hlavním městem Bavorska.
Obsah |
[editovat] Geografie
Mnichov tvoří jedno z 23 center Svobodného státu Bavorska. Mezi německými velkoměsty je to město s největší husotou osídlení.
Nejvyšší místo města je hora Warnberg v městský okres 19 s 579 m n.m., nejnižší bod 482 m n.m. v severním Schwarzhölzl v městském okresu Feldmoching.
Městem protéká řeka Isar z jihozápadu na severovýchod s celkovou délkou 13,7 km. Na řece se nacházejí známé ostrůvky Museumsinsel s Deutschen Museum a v bezprostřední blízkosti taky Praterinsel. V Mnichově ale i v blízkém okolí se nachází spousta menších i větších jezer, jako např. Ammersee, Wörthsee nebo Starnberger See. Další řekou protékající Mnichovem je Würm, která teče od Starnberger See, další potok Hachinger Bach protéká západem Mnichova - vtéká do Mnichova z jihovýchodu při Perlach a odtéká na severu přes Neuperlach, stejně jako od Isaru oddělující se Eisbach, Auer Mühlbach, který po oddělení od Isaru protéká přes Zoo Mnichov, stejně jako potok Brunnbach. Městské potoky se nacházejí především v okolí Isaru, některé protékají taky přes centrum, ikdyž z většiny protékají v podzemních rourách nebo byly kvůli stavby metra vysušeny. K mnichovským jezírkům patří např. Kleinhesseloher See v Anglické zahradě, jezero v Olympiaparku nebo kousek dál na sever vzdálené Lerchenauer, Fasanerie- und Feldmochinger See, které jsou od sebe vzdálené jen pár stovek metrů. Na jihu poblíž levého břehu Isaru leží jezero Hinterbrühler See.
[editovat] Rozloha
Celková rozloha města je 31.042,96 ha. Velikostí je Mnichov šesté největší město v Německu, po Berlínu, Hamburku, Kolínu, Drážďanech a Brémech. Z 310 km² připadá 44,1 % na budovy a jejich okolí, 17,0 % na dopravní strukturu, 15,9 % na zemědělskou půdu, 15,4 % na rekreační plochy, 4,1 % na lesy, 1,3 % na jezera a řeky a dalších 2,2 % na ostatní plochy (Dle: 31.3.2006). Hranice města je dlouhá 118,9 km. Nejvíce se Mnichov rozepíná ze severu na jich - 20,7 km a z východu na západ - 26,9 km. (Dle 31.12.2005)
[editovat] Obvody a okolní obce
Podle nového rozdělení v roce 1992 bylo počet obvodů zredukován ze 41 na 25.
|
Městské obvody podle abecedy
|
|
Nasledující obce hraničí s Mnichovem: Oberschleißheim, Garching, Ismaning, Unterföhring, Aschheim, Feldkirchen, Haar, Putzbrunn, Neubiberg, Unterhaching, Perlacher Forst, Oberhaching, Grünwald, Pullach, Forstenrieder Park, Neuried, Planegg, Gräfelfing, Germering, Puchheim, Gröbenzell a Karlsfeld
[editovat] Podnebí
Město leží na přechodě mezi vlhkým atlantickým klimatem a suchým kontinentálním klimatem, počasí ovlivňují i blízké Alpy a řeka Dunaj. Z toho vyplývá, že se počasí rychle mění. Jižní alpský vítr přináší z jihu teplé a suché vzdušné proudění a dobrý výhled na Bavorské Alpy.
[editovat] Historie
Hlavní článek: Historie Mnichova
Zárodkem Mnichova je kostel Petersbergl; tady byla již v 8. století pobočka Mnichů z Kláštera Tegernsee. Jelikož Mnichov již v této době existoval, byl datum vzniku města stanovený z posledního historického záznamu. První zmínka o Mnichovu jako Villa Munichen je z r. 1158, poté co vévoda bavorský a saský, Jindřich Lev nechal poblíž sídla mnichů u Kláštera Tegernsee postavit přes řeku Isar most na místě dnešní Ludwigsbrücke. Nechal ale zničit severnější most biskupa z Freisingu při Oberföhringu, aby vydělal na bohatém obchodu se solí do Augsburku. Díky tomuto mostu a taky obchodu se solí obdržel Mnichov od císaře Friedricha Barbarossy na augsburském říšském sněmu obchodní, mincovní a celní právo.
Již asi 20 let později v r. 1175 byl Mnichov povýšen na město a bylo postaveno první opevnění města.
Když byl Heinrich r. 1180 dán císařem do klatby, spadlo Bavorsko pod Wittelsbachy a Mnichov pod biskupa z Freisingu. R. 1240 patřil Mnichov pod Wittelsbachy a r. 1255 bylo po prvním dělení země vévodskou rezidencí.
Od r. 1314 byl vévoda Ludwig IV. německý král, od r. 1328 taky císař, a Mnichov se stal po novějším dalším opevnění jeho rezidencí. Od této doby jsou mnichovskými barvami: černá a zlatá. Ke konci 14. století jsou časté občanské povstání proti vévodům, které vedli k přesídlení jejich vedoucí rezidence ze starého dvoru do nové rezidence na kraji města. Kvůli hrozbě husitů bylo r. 1429 zlepšeno městské opevnění. R. 1442 byli z města vyhoštěni židé. V r. 1468 byl položen základní kámen nynějšího kostela panny Marie „Frauenkirche“, jejíž stavba trvala pouze 20 let.
Poté co se Mnichov v pozdější gotice dožil velkého kulrutního rozkvětu, se stalo r. 1506 díky sjednocení země Albrechtem IV. hlavním městem celého Bavorska. Poté se hodně snížil vliv měsťanů, budoucnost města určovali Wittelsbachové. Mnichov byl pod vládou Wilhelma IV. a Albrechta V. centrum renezance, ale taky protireformace. R. 1589 byl Wilhelmem V. založen Hofbräuhaus.
Pod vévodou Maximilianem I. bavorským byl Mnichov r. 1623 rezidentní město kurfiřtů, muselo ale v r. 1632 snášet obsazení švédskými vojsky. Aby se Mnichov vyhnul zničení, musel se z vysvobození draze vyplatit a propustit zajatce. Nedlouho poté propukl mor a zahubil třetinu obyvatelstva. Když zkončila třicetiletá válka r. 1648 město rychle se vzpamatovalo a pod kurfiřtem Ferdinandem Mariou se otevřelo italskému baroku.
1704 byl Mnichov díky španělské dědické válce několik let pod mocí Habsburků, protože se kurfiřt Maximilian II. Emanuel spojil s Francií. Povstání občanů a hospodářů bylo krvavě ukončeno Sendlingerskou vražednou nocí. Po korunovaci Karla Albrechta z kurfiřta na císaře bylo město r. 1742 opět na dva roky obsazeno Habsburky. Maximilian III. Joseph se nevěnoval tak velké politice jako jeho předchůdci ale zaměřil se spíše na vnitřní reformy, to dalo r. 1759 v Mnichově za vznik Bavorské akademii věd. R. 1789 byla Karlem Theodorem založena Anglická zahrada, zpočátku jen kolem Isaru, později i blíž k centru přes středověké opevnění města.
Ikdyž byl Mnichov již r. 1328 císařskou rezidencí, uskutečnil se rozmach císařského velkoměsta až 450 let později. Ke konci 18. století došlo k velkému rozkvětu města, což bylo ještě r. 1806 zrychleno, poté co se stal Mnichov Hlavním městem napoleónského královského Bavorska. R. 1700 měl Mnichov 24.000 obyvatel, jejich počet se co 30 let přibližně zdvojnásobil, r. 1871 měl Mnichov 170.000 obyvatel a r. 1933 840.000.
Pod vládou Krále Ludwíka I. bavorského (1825–1848) se stal Mnichov známým uměleckým městem. klasicisté Leo von Klenze a Friedrich von Gärtner dali podobu dnešní Ludwigstraße, Königsplatzu a rozšíření Rezidence. Ludvíkům syn Max II. (1848–1864) podporoval především duchovní vědy, ale taky rád stavěl, především v novém na anglickou Gotiku připomínajícím „Maximiliánském stylu“, ve kterém vznikla např. Maximilianstraße, dnes známá jako jedna z nejexkluzivnějších a nejdražších nákupních ulic kontinentu. Pod jeho bratrem princem Luitpoldem (1886–1912) zažil Mnichov obrovský ekonomický a kulturní rozmach. Mimo jiné vznikla např. Prinzregentenstraße a Prinzregententheater. Na přelomu století zažil Schwabing svůj rozmach jako umělecká čtvrť, z této doby je známo spousta důležitých spisovatelů a malířů. R. 1896 byl založen kulturní časopis Die Jugend (mládež), který dal jméno secesi (Jugenstilu). R. 1911 bylo založeno umělecké sdružení modrý rytíř. Thomas Mann v jeho vyprávění Gladius Dei pro tuto epochu utvořil okřídlené slovo „Mnichov září“.
1972 se v Mnichově konaly Sedmnácté Letní olympijské hry. Jsou mimo jiné známy incidentem spáchaným palestinskými fanatiky na sportovcích z izraelského družstva, kdy deset Izraelců útok nepřežilo. Olympijský areál, 4 km na sever od centra, architektů Freie Otta a Günthera Behnische je světovým architektonickým unikátem. Střechy ze 7 cm silného plexiskla pokrývají téměř 75 000 m2. Nesou je až 80 m vysoké stožáry a ocelová lana o celkové délce 410 km. Celkový náklad dosáhl téměř 200 milionů marek, tedy třináctinásobek původního předpokladu. Poblíž stojí 291 metrů vysoká olympijská věž s televizní anténou a vyhlídkovým ochozem, která je nejvyšší budovou města.
V roce 1992 bylo otevřeno nové letiště Franz Josef Strauß, staré letiště Flughafen München-Riem bylo zavřeno a na jeho místě vznikly veletrhy zvané Messestadt Riem. Tyto trhy byly hojně navštěvované v r. 2005, kdy se zde konal spolkový zahradní veletrh (BUGA 2005).
Mnichov, jako první německé město, začalo svůj informační systém přestavovat z většiny na Linux a jiný volný Software, byla dokonce vyvinuta vlastní linuxová verze zvaná Limux.
[editovat] Vzdělání a věda
[editovat] Univerzity a vyšší odborné školy
- Ludwig-Maximilians-Univerzita Mnichov (LMU); založena 1472 v Ingolstadt, 1802 přeložena do Landshutu a odsud r. 1826 do Mnichova, jedna ze tří německých elitních univerzit.
- Technická univerzita Mnichov (TUM); založena r. 1868 jako Polytechnická škola v Mnichově, 1872 rozšířena o zemědělské oddělení, 1930 byla k ní začleněna Vysoká škola zemědělská a pivovarní. Od r. 1970 byla pojmenována Technická univerzita. Patří taky k jedně ze tří elitních univerzit v Německu.
- Vysoká škola politická. Založena v r. 1950. Po 9. semestru nabízí stejné zakončení jako na LMU, tedy akademický titul Diplomaticus scientiae politicae Universitatis (Dipl.sc.pol.Univ.).
- Vysoká škola vojenská Mnichov; je sice pojmenována po Mnichovu, její sídlo se ale nachází v Neubiberg; byla založena r. 1973 jako vzdělávací místo pro důstojníky a kandidáty na tuto hodnost v armádě. Proto zde můžou obvykle studovat pouze němeční vojáci.
- Umělecká akademie Mnichov; založena r. 1808 jako Královská akademie umění, r. 1946 byla spojena s Umělecko-průmyslovou školou a s Akadmií užitých umění. V r. 1953 byla pojmenována Umělecká akademie Mnichov.
- Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov; založena r. 1830 jako zpěvecká škola, r. 1867 byla na podnět Richarda Wagnera převedena na Královskou-bavorskou hudební školu, která byla dále r. 1892 povýšena na Státní akademii hudebního umění. R. 1924 obdržela název Vysoká škola hudební Mnichov, r. 1946 byla znovu otevřena. Od r. 1998 byla pojmenována Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov.
- Vysoká škola pro televizi a film Mnichov; založena r. 1966 jako státní zřízení pro vzdělávání redaktorů, režisérů a scénáristů.
- Vysoká škola filozofická Mnichov; založena r. 1925 v Pullachu, zde ještě tentýž rok obdržela uznání jako Vysoká škola pro vzdělávání kněží. R. 1932 byla povýšena na Filozofickou fakultu kanonického práva, r. 1971 byla přestěhována do Mnichova. Zřizovatelem této vysoké školy je Řád jezuitů.
- Vysoká odborná škola Mnichov (FHM); založena r. 1971 sloučením sedmi inženýrských a vyšších odborných škol.
- Vysoká škola ekonomická a manažerská; soukromá, státně uznávaná Vyšší odborná škola s celostátními studijními centry.
- Katolická a nadační škola Mnichov; založena r. 1971 ze čtyř vyšších škol sociálních a pedagogických. Zřizovatelem je katolická církev, která má taky další oddělení v Benediktbeuern.
- Podnikatelská škola Mnichov – soukromá, státně uznaná vyšší odborná škola
- Ukrajinská svobodná univerzita Mnichov (UFU) privátní exilní univerzita jejiž sídlo se dříve nacházelo dříve ve Vídni a v Praze.
- Evropská vysoká škola podnikatelská (EBC) je soukromá, státně ale neuznaná Vyšší odborná škola pro studium ekonomie (BWL).
- AKAD- soukromá, státně uznaná vysoká škola
[editovat] Akademie
- Bavorská akademie pro vědu
- Bavorská akademie pro reklamu a marketing (BAW), založena r. 1949
- Bavorská administrativní škola (BVS) a BVS-Vzdělávací centrum Mnichov
- Odborná akademie pro oční vědu (Munich College of Optometry), Vyšší státní odborná škola oční
[editovat] Instituty
- Max-Planck-Gesellschaft
- Zentralverwaltung
- Institut pro zahraniční a mezinárodní sociální právo
- Institut duševního vlastnictví, soutěžního práva a daňového práva
- Institut neurofyziologie (Kognitionswissenschaft) (další sídlo v Leipzigu)
- Institut fyziky (Werner-Heisenberg-Institut)
- Institut psychiatrie
- Institut psychologie
- Fraunhofer-Institut
- Patentstelle für die Deutsche Forschung (PST)
- Systeme der Kommunikationstechnik (ESK)
- Institut für Rundfunktechnik (IRT)
- Institut für Sozialwissenschaftliche Forschung (ISF München)
- Deutsches Jugendinstitut (DJI)
- Goethe-Institut
- Spanisches Kulturinstitut Instituto Cervantes
- Französisches Kulturinstitut Institut français de Munich
- Britisches Kulturinstitut British Council
- Italienisches Kulturinstitut Istituto Italiano di Cultura
- Sprachen & Dolmetscher Institut München
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Zdroje
- ↑ Aktuální počet obyvatel: http://www.muenchen.info/sta/m-stat/themen/bevoelkerung/bevoelkerung.htm
|
|
 |
|---|---|
|
Spolkové země Německa a jejich hlavní města: |
|
