Světelné signalizační zařízení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Světelné signalizační zařízení (užívá se zkratka SSZ) je obvyklý odborný název pro soustavu zařízení určených k řízení provozu na pozemních komunikacích pomocí světelných signálů. V obecné češtině se viditelným částem zařízení určeným k zobrazování signálu obvykle říká semafory (což etymologicky znamená nosič významu), v řidičském slangu se užívá i označení světla.
SSZ se používají zejména na křižovatkách pozemních komunikací nebo tramvajových drah a v místech jejich vzájemného styku (přejezd, vyústění, odbočení), v místech přechodu pro chodce nebo přejezdů pro cyklisty přes pozemní komunikaci nebo tramvajovou dráhu, v zúžených místech nebo jízdních pruzích se střídavým provozem i v jiných místech, speciální signály se používají například k výjezdu hasičských vozidel nebo k zabezpečení železničních přejezdů.
Obsah |
[editovat] Česko a Slovensko
[editovat] Historie
Mechanické a později světelné semafory se zpočátku používaly v železniční dopravě. Signály pro řízení provozu na jednokolejných tramvajových tratích a splítkách se začaly používat mnohem dříve než pro řízení silničního nebo tramvajového provozu na uličních křižovatkách. Od roku 1911 byla zaváděna drážní SSZ Elektrických podniků hl. m. Prahy na jednokolejkách a splítkách například v ulicích U kasáren, Celetná, Letenská, Křižovnická (Karlovy lázně), Radlická. První SSZ na křižovatce v Praze, vyrobené ČKD Praha, bylo zřízeno v r. 1927 na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova.[1], brzy následovaly semafory na Můstku a uprostřed Václavského náměstí.
V počátcích se užíval jeden čtyřboký semafor zavěšený uprostřed nad křižovatkou, který platil pro vozidla ze všech směrů i pro chodce. Obvyklejším způsobem řízení dopravy byly pokyny strážníka či policisty.
Modernější světelná signalizace se začala používat kolem roku 1967 v rámci dodávky moderních světelných signalizačních zařízení pro Prahu od firmy Signalbau Huber z Mnichova. V té době byly, nejprve v Praze, postupně zaváděny speciální světelné signály pro každé rameno křižovatky, pro chodce i pro tramvaje, a signály se směrovými šipkami. Od 1. ledna 1967 vstoupila v účinnost nová vyhláška č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu, která poprvé zavedla speciální světelné signály pro chodce a směrové světelné signály. Signalizace pro tramvaje byla sice zaváděna současně, plně zlegalizována však byla asi o tři roky později. [2] [3] [4]
Současně byla připravována ČSN 73 6021 Světelné signalizační zařízení silniční a městské dopravy – provedení a umístění návěstidel.
Na modernizaci silničního provozu navázala dopravní výchova dětí a zřizování dopravních hřišť.
[editovat] Dnešní kodifikace
V současné době technické požadavky na zařízení upravují převzaté evropské normy:
- ČSN EN 12368 Řízení dopravy na pozemních komunikacích – Zařízení a příslušenství – Návěstidla,
- ČSN EN 12675 Řízení dopravy na pozemních komunikacích – Řadiče světelných signalizačních zařízení – Funkčně bezpečnostní požadavky
Specifika České republiky upravují národní přílohy, které jsou součástí českých verzí těchto norem.
- ČSN 36 5601 Systémy silniční dopravní signalizace
- „Zbytková“ ČSN 36 5601-1 Světelná signalizační zařízení. Technické a funkční požadavky. Část 1: Světelná signalizační zařízení pro řízení silničního provozu včetně základních požadavků na signální plán.
Podrobnější požadavky jsou uvedeny v technických podmínkách TP 81 Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení provozu na pozemních komunikacích, jejichž první vydání schválilo Ministerstvo dopravy v roce 1996 a druhé vydání v roce 2006.
[editovat] Světelné signály
Význam signálů a související povinnosti účastníků provozu stanoví § 70 až § 74 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění. Podle § 24 a přílohy vyhlášky 30/2001 Sb. se užívají tyto signály:
[editovat] Signály pro vozidla
- S 1 Tříbarevná soustava s plnými signály
- S 2 Tříbarevná soustava se směrovými signály
- S 3 Tříbarevná soustava s kombinovanými směrovými signály
- S 4 Signál žlutého světla ve tvaru chodce (umístěná vedle signálu se zeleným směrovým signálem pro odbočení, případně i před přechodem, jehož se týká) upozorňuje řidiče, že křižuje směr chůze přecházejících chodců. Nepřerušované i přerušovaně svítící signál má stejný význam.
- S 5 Doplňková zelená šipka (umístěná vedle signálu s červeným světlem Stůj!) – svítí-li současně s červeným nebo žlutým světlem, umožňuje pokračovat v jízdě příslušným směrem, řidič však musí dát přednost vozidlům ve volných směrech a nesmí omezit ani ohrozit přecházející chodce.
- S 6 Signál pro opuštění křižovatky (tzv. vyklizovací šipka, umístěná v protilehlém roku křižovatky)
- S 7 Přerušované žluté světlo
- Signál s červeným světlem Stůj! znamená povinnost zastavit vozidlo před příčnou čarou, a kde taková čára není, před signalizačním zařízením. V případě použití dvoubarevné soustavy (bez žlutého světla) má červené světlo stejný význam jako samostatně svítící žluté světlo.
- Signál se současně svítícím červeným světlem a žlutým světlem Pozor! znamená povinnost připravit se k jízdě.
- Signál se zeleným světlem Volno znamená možnost pokračovat v jízdě. Jde-li o signál se směrovým signálem nebo svítí-li pro odbočení vlevo Signál pro opuštění křižovatky, není třeba při příslušném odbočování dávat přednost protijedoucím vozidlům a souběžným tramvajím. Jde-li o signál Volno! se směrovým signálem a nesvítí-li současně signál žlutého světla ve tvaru chodce, není třeba při odbočování dávat přednost chodcům v kolizním směru.
- Signál s nepřerušovaně svítícím žlutým světlem Pozor! má obdobný význam jako signál Stůj!. Je-li však při rozsvícení signálu vozidlo tak blízko, že by řidič nestačil zastavit, smí pokračovat v jízdě.
- Svítí-li žluté světlo Pozor! přerušovaně, nejde momentálně o křižovatku s provozem řízeným světelnými signály. Je-li signál užit společně s dopravní značkou nebo dopravním zařízením, zdůrazňuje jejich význam. Je-li použit samostatně, upozorňuje na nutnost dbát zvýšené opatrnosti.
- K zabezpečení vjezdu na pozemní komunikaci se někdy používá návěstidlo pouze s červeným a žlutým světlem (bez zeleného).
- S 8a Zakázaný vjezd vozidel do jízdního pruhu
- S 8b Volný vjezd vozidel do jízdního pruhu
- S 8c Světelná šipka vlevo, S 8d Světelná šipka vpravo – přikazují opuštění jízdního pruhu nebo objetí překážky příslušným směrem
- S 8e Světelný kříž – označuje překážku provozu vedle vozovky
- S 12 Rychlostní signály s proměnným signálním znakem nebo s více signálními znaky, vyznačují doporučenou rychlost v km/h.
- S 13 Signál dvou vedle sebe umístěných přerušovaných červených světel – má obdobný význam jako červené světlo dvoubarevné soustavy.
- S 14 Signály přejezdového zabezpečovacího zařízení
[editovat] Speciální signály pro chodce a cyklisty
- Podrobnější informace naleznete v článku Signály pro chodcenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Signály pro chodce a pro cyklisty se používají zejména na přechodech pro chodce a přejezdech pro cyklisty.
- S 9a Dvoubarevná soustava se signály pro chodce
- S 10 Tříbarevná soustava se signály pro cyklisty. Užívá se zejména na přejezdech pro cyklisty. Ve stejném významu lze použít i signály s plnými kruhovými světly doplněné bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.
- S 11 Tříbarevná soustava se signály pro chodce a cyklisty
[editovat] Signály pro tramvaje
- Podrobnější informace naleznete v článku Signály pro tramvajenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
- S 15 Signály pro tramvaje. Mohou být použity i pro trolejbusy nebo autobusy městské hromadné dopravy ve vyhrazeném jízdním pruhu.
[editovat] Akustické signály
Doprovodné akustické signály podle § 25 vyhlášky č. 30/2001 Sb. v novelizovaném znění se používají:
- k orientaci nevidomých společně se světelnými signály pro chodce nebo pro chodce a cyklisty
- společně se signálem dvou přerušovaně svítících červených světel na železničním přejezdu
Signály pro chodce se vyjadřují tikáním přerušovaně spínaného relé nebo tónovými pulzy o kmitočtu 450 až 550 Hz. Frekvence tikání nebo přerušování je cca 1,5 Hz pro signál Stůj!, cca 8 Hz pro signál Volno.
Akustické signály přejezdového zabezpečovacího zařízení na křížení železnice s pěší komunikací musí mít charakter krátkých tónových impulsů o frekvenci 900 až 1100 Hz.
Na některých přechodech musí nevidomý ke spuštění akustické signalizace stisknout tlačítko.
[editovat] Předvěsti
Jako Předvěst zavádí pro tramvajové a trolejbusové dráhy Dopravní řád drah (vyhláška č. 173/1995 Sb.) signály Očekávej volno a Očekávej stůj, odvozené ze základních signálů pro tramvaje. Použití těchto předvěstí však není povinné.
Silniční vozidla může na blízkost semaforu, případně na jeho aktuální stav upozorňovat příslušná výstražná dopravní značka nebo samostatně blikající žluté světlo ve vhodné vzdálenosti před křižovatkou. Rychlostní signály mohou doporučit rychlost vhodnou k tomu, aby řidič dojel k nejbližšímu semaforu v době, kdy na něm bude signál Volno.
[editovat] Signální plán
Řídící zařízení pro příslušnou křižovatku se nazývá řadič. Bývá umístěn ve skříňce stojící v blízkosti křižovatky. Obvykle je k němu připojen i sloupek s ovladačem, z nějž může signalizaci manuálně ovládat policista. Ve větších městech bývají modernější SSZ napojeny dálkově i na centrální dispečink, z něhož může dopravu řídit příslušný pracovník na dálku – zpětnou vazbu mu poskytuje kamerový systém.
Plán střídání signálních fází se sestavuje v souladu s technickými předpisy. Přitom je nutno počítat s možnou rychlostí reakce řidičů na změnu signálu a s tzv. vyklizovacím časem, rezervovaným pro opuštění křižovatky vozidly a chodci, kteří se do ní dostali v předchozí fázi. Nedostatečně dlouhé vyklizovací časy bývají často zdrojem problémů.
U starších SSZ se používají pevné cykly, jejichž uspořádání se mění podle předem daného plánu maximálně několikrát za den. I tato technologie však umožňuje vytváření tzv. zelené vlny, t. j. návaznosti cyklů na sousedících křižovatkách.
U novějších SSZ se používá dynamické řízení, které délku nebo zařazení jednotlivých fází přizpůsobuje aktuálnímu stavu provozu na základě pasivní i aktivní detekce účastníků a hustoty provozu.
 Sloupek pro ovládání signalizace policistou |
 Řadič signalizace, bývá umístěn u křižovatky |
[editovat] Detekce vozidla
U některých signalizačních zařízení se používá automatická pasivní detekce přijíždějících vozidel. Tramvaje jsou registrovány zpravidla pomocí trolejových kontaktů reagujících na elektrický sběrač, silniční vozidla pomocí tlakových čidel pod vozovkou nebo pomocí optických či obdobných bezkontaktních čidel. Signální cyklus je někdy přizpůsobován i podle aktuálního stavu elektricky přestavitelné tramvajové výhybky. V rozvinutějších zemích se zejména pro veřejnou hromadnou dopravu používá i aktivní detekce, při němž počítač vozidla složitěji komunikuje s počítačem SSZ.
Pro chodce, cyklisty, řidiče tramvají a zřídka i pro řidiče silničních vozidel se užívají také tlačítka (případně speciální zámky), jimiž je možno nárok na signál volno do signálního plánu zařadit. Některá tlačítka jsou určena jen pro spuštění akustického signálu pro nevidomé.
 Přechod s tlačítkem pro chodce |
 Detekční kamera zjišťuje přítomnost autobusu. |
 Detekční trolejový kontakt pro tramvaje. Zaznamená průjezd sběrače a předá informaci řadiči signalizace |
 Přihlašovací zámek tramvajové signalizace. Svítící šipky zobrazují směry, do nichž je registrován aktuální nárok na signál pro jízdu. Jiné směry může řidič přihlásit čtyřhranou kličkou z dolní části krabičky. |
[editovat] Jiné země
[editovat] Podívejte se také na
- Signály pro tramvaje
- Signály pro chodce
- Dopravní značka
- Dopravní zařízení
- Pravidla silničního provozu
- Návěstidlo
- Traťová značka
- Semafor (rozcestník)
- Veřejné osvětlení
[editovat] Odkazy a reference
- ČSN 36 5601 Světelná signalizační zařízení.
- Technické podmínky TP 81 Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení provozu na pozemních komunikacích. 1. vydání schváleno Ministerstvem dopravy a spojů 7. 5. 1996 pod č. j. 17 631/96-230, 2. vydání schváleno Ministerstvem dopravy k 15. 4. 2006 pod č. j. 243/2006-120-STSP/2.
- Preference pražských tramvají (web Ing. Miroslava Grosmanna a týmu spoluautorů)
- ↑ Josef Karel Pithardt: Dopravní signalizace v Praze. Vývoj a zavádění světelných signalizačních zařízení pro řízení dopravy., Praha, NADAS, 1976
- ↑ Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 42/1971 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu (již zrušeno)
- ↑ Pravidla technického provozu městských drah. Registrováno ve Sbírce zákonů v částce č. 25/1970, schváleno ministerstvem dopravy České socialistické republiky pod č. j. 10461/1970, výnosem Federálního ministerstva dopravy č. 8632/1972–O 25 rozšířeno i na Slovensko. (již zrušeno)
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu (již zrušeno)
