New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Terciový systém - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Terciový systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Terciový systém je systém funkční harmonie, který vysvětluje stavbu a funkci hudebních akordů pomocí postupného vrstvení terciových intervalů.

Obsah

[skrýt]

[editovat] Podstata systému

Terciový systém vychází z toho, že každý akord (tj. souzvuk tří až sedmi tónů) lze „poskládat“ postupným přidáváním terciových intervalů počínaje základním tónem akordu.

Používány jsou především velká a malá tercie (tj. interval čtyř, resp. tří půltónů), pro tvorbu alterovaných akordů také zvětšená a zmenšená tercie (tj. interval pěti, resp. dvou půltónů - odpovídá kvartě, resp. velké sekundě)).

Dále v textu budou jednotlivé tercie značeny m3-, m3, v3, v3+ (v pořadí zmenšená, malá, velká, zvětšená).

[editovat] Typy kvintakordů

Kvintakord lze v terciovém systému postavit pomocí dvou běžných (nealterovaných) tercií čtyřmi způsoby (k základnímu tónu je přidána tercie a následně tercie + tercie = kvinta):

  1. velká tercie a malá tercie: vzniká durový kvintakord, například od tónu C získáváme akord běžnÄ› označovaný jako C dur nebo prostÄ› C \,\! : C (+ v3 =) E (+ m3 =) G
  2. malá tercie a velká tercie: vzniká mollový kvintakord, například od tónu E získáváme akord běžnÄ› označovaný jako E mol, resp. Emi \,\! : E (+ m3 =) G (+ v3 =) H
  3. velká tercie a velká tercie: vzniká takzvaný zvÄ›tÅ¡ený kvintakord (obsahuje zvÄ›tÅ¡enou kvintu), například od tónu G získáváme akord značený obvykle jako G^{5+} \,\! : G (+ v3 =) H (+ v3 =) D#
  4. malá tercie a malá tercie: vzniká takzvaný zmenÅ¡ený kvintakord (obsahuje zmenÅ¡enou kvintu), například od tónu H získáváme akord obvykle značený jako Hmi^{5-} \,\! : H (+ m3 =) D (+ m3 =) F

První dva případy jsou „běžné“ kvintakordy, které mohou stát v pozici tóniky, druhé dva (obsahující alterovanou kvintu) se používají jako průchodné akordy a alterace (v jazzu obvykle nikoliv v podobě kvintakordu, ale rozšířené o další přidané tercie alespoň do septakordu).

[editovat] Typy septakordů

Septakord lze postavit z libovolného kvintakordu přidáním další tercie za kvintu (výsledkem je septima, ať již malá, velká nebo alterovaná). Teoreticky lze ze čtyř výše uvedených kvintakordů vytvořit sedm různých septakordů (přidání velké tercie ke zvětšenému kvintakordu nemá smysl - získáme tím zvětšenou septimu, která je totožná s oktávou a tedy se základním tónem akordu, takže výsledkem není čtyřzvuk, ale trojzvuk - původní kvintakord). Uvedeme z nich alespoň běžně používané:

  • Z durového kvintakordu C lze pomocí velké tercie odvodit akord označovaný jako C^{7maj} \,\! (velký durový septakord nebo prostÄ› velký septakord): C E G (+ v3 =) H . Tento akord dobÅ™e vyjadÅ™uje jónský modus a lydický modus, lze jej použít ve funkci tóniky nebo subdominantu v durové tóninÄ›.
  • Z durového kvintakordu C lze pomocí velké tercie odvodit akord označovaný jako C^{7} \,\! (dominantní septakord): C E G (+ m3 =) B . Tento akord dobÅ™e vyjadÅ™uje mixolydický modus, lze jej použít ve funkci dominanty jak v durové, tak molové tóninÄ›.
  • Z molového kvintakordu Emi lze pomocí malé tercie odvodit akord označovaný jako Emi^{7} \,\! (malý mollový septakord): E G H (+ m3 =) D . Tento akord dobÅ™e vyjadÅ™uje funkci subdominanty v molové tóninÄ›.
  • Ze zmenÅ¡eného kvintakordu Hmi^{5-} \,\! lze pomocí další malé tercie odvodit akord označovaný obvykle jako Hdim \,\! - zmenÅ¡ený septakord: H D F (+ m3 =) As. Výsledkem je akord s alterovanou (zmenÅ¡enou) septimou, který je velice oblíbený pro svou symetrii a je často používán jako průchodný akord k zanášení napÄ›tí a neklidu do jinak jednoduchých folkových nebo popových skladeb založených na základních kvintakordech a dominantním septakordu.

[editovat] Další typy akordů

Přidáním další tercie k septakordu lze získat nonový akord - pětizvuk sestávající ze základního tónu, tercie, kvinty, septimy a nony (harmonicky je nona totožná se sekundou). U těchto (i dalších akordů v této kapitole) je již funkce původního kvintakordu značně rozmělněna a používají se především v jazzu.

Přidáním další tercie k nonovému akordu lze získat undecimový akord - šestizvuk obsahující navíc undecimu (harmonicky je undecima totožná s kvartou).

Přidáním další tercie k undecimovému akordu lze získat tercdecimový akord - sedmizvuk obsahující navíc tercdecimu (harmonicky je terdecima totožná se sextou. V sedmizvuku jsou již vyčerpány všechny tóny sedmistupňové církevní stupnice (nebo nějaké její alterace), takže akord již není kam dále rozšiřovat.

Příklady:

  • Akord C^{13} \,\! poskládaný jako C +v3 +m3 +m3 +v3 +m3 +v3 obsahuje tóny C E G B D F A a vyjadÅ™uje tedy beze zbytku mixolydický modus v tóninÄ› F dur - jedná se o nejpÅ™irozenÄ›jší rozšíření dominantního septakordu.
  • Akord {C^{13/7maj}} \,\! poskládaný jako C +v3 +m3 +v3 +m3 +m3 +v3 obsahuje tóny C E G H D F A a vyjadÅ™uje tedy beze zbytku jónský modus v tóninÄ› C dur - jedná se o nejpÅ™irozenÄ›jší rozšíření velkého durového septakordu.

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu