Tlučná
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tlučná | |
---|---|
základní data | |
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0325 559491 |
kraj (NUTS 3): | Plzeňský (CZ032) |
okres (NUTS 4): | Plzeň-sever (CZ0325) |
obec s rozšířenou působností: | Nýřany |
pověřená obec: | Nýřany |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 7,16 km² |
obyvatel: | 2737 (2. 10. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 43' 27.31" s.š. |
zeměpisná délka: | 13° 14' 7.23" v.d. |
nadmořská výška: | 330 m |
PSČ: | 330 26 |
základní sídelní jednotky: | 1 |
místní části: | 1 |
katastrální území: | 1 |
adresa obecního úřadu: | Hlavní 25 330 26 Tlučná |
starosta: | Stanislav Volf |
Oficiální web E-mailová adresa |
|
Tlučná je vesnice v Plzeňském kraji na západním okraji Plzně.
[editovat] Poloha
Tlučná se nachází asi 10 km západně od Plzně v údolí Vejprnického potoka. Vsí prochází železniční trať Plzeň–Domažlice a silnice II/180 z Plzně do Nýřan, jižně od vsi se nachází dálnice D5 z Prahy do Norimberku. Tlučná sousedí na západě s městem Nýřany, na východě s vesnicí Vejprnice, na jihu se vsí Líně a na severní straně jsou nejbližšími vesnicemi Myslinka, Kozolupy a Vochov.
[editovat] Historie
Původní název vsi byl Tlucná, později však byla přejmenována na Tlučnou, protože ve stejném okrese se nacházela jiná ves stejného jména. Původ názvu obce pochází ze slova tluč, což je staročeské slovo pro nahrubo roztlučené obilí (šrot). Právě odtud pochází klasy ve znaku obce.
Kdy přesně byla Tlučná založena, není známo. První dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1115, kdy Tlučná byla majetkem kladrubského kláštera. Od roku 1367 část Tlučné patřila chotěšovskému klášteru. Později ves prošla vlastnictvím více pánů, v letech 1621 až 1850 byla součástí panství Křimice.
V roce 1825 měla Tlučná 222 obyvatel a 30 domů. Většího rozvoje se dočkala po roce 1855, kdy se zde začalo těžit černé uhlí, a teké po vybudování železnice z Plzně do Domažlic v roce 1860. Do roku 1938 tak vzrostl počet obyvatel na 3 480 žijících v 386 obydlích, později počet lidí v obci opět poklesl. Těžba uhlí byla ukončena v polovině 90. let. Dnes je obec vesnicí příměstského charakteru s trvale rostoucím počtem obyvatel, v roce 2005 jejich počet znovu přesáhl hranici 2 500.