Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen a názvů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doporučení
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
| Vzhled a styl Wikipedie |
|---|
|
Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu latinských a řeckých jmen, používaných zvláště v dějinách starověku.
- Antická jména se skloňují, jak je běžné, tedy: Valens, Valenta; Forum Iulii, Fora Iulii, Selinus, Selinuntu; Narses, Narseta atd.
- Několik zásad skloňování naleznete na stránce Wikipedie:Pravopisné rady#Skloňování řeckých a latinských jmen.
- Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin Byzance se délka samohlásek nevyznačuje.
- Všechny autory píšící řecky přepisovat řecky, autory píšící latinsky přepisovat latinsky.
- Výjimky: Flavius Iosephus.
- Jména všech římských císařů, i když mají jméno řeckého původu (např. uzurpátor Procopius za císaře Valenta), se píší až do Justiniána I. latinsky.
- Výjimky: Zenon, Basiliskos, Leon I., Leon II.
- Česky se přepisuje: Justinián I.
- Místní jména od Kyrenaiky na východ a od Moesie na jih se píší řecky (tedy Kaisareia, nikoli Caesarea), případně používat počeštěných tvarů (Antiochie místo Antiocheia).
- Za mezník římských a byzantských dějin se obecně považuje nástup Arcadia a Honoria roku 395. Římští císaři od těchto panovníků jsou tedy označováni důsledně jako východo-/západořímský císař, od Justiniána I. byzantský císař. Pro dřívější císaře se používá označení západní resp. východní císař.
- Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou:
- Encyklopedie antiky, Academia 1972.
- Dějiny Byzance, Academia 1992.
- pokud jméno či název není obsaženo v předchozích, lze použít Der Kleine Pauly, 5 Bde. Lexikon der Antike, 1979.
