Uhříněves
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uhříněves (část obce a katastrální území) |
|
---|---|
historický znak |
|
základní data | |
kód katastrálního území: | 773425 |
kraj a obec: | hlavní město Praha |
připojení k Praze: | 1974 |
součást městského obvodu: | Praha 10 |
součást městské části: | Praha 22 |
správní obvod (pověřený úřad): | Praha 22 |
počet územně technických jednotek: | 1 |
základní sídelní jednotky: | 4 |
katastrální výměra: | 10,27 km² |
obyvatel: | 5029 (29.1.2007) |
hustota zalidnění: | 489 obyv./ km² |
zeměpisná šířka: | 50° 01´ 39˝ s. š. |
zeměpisná délka: | 14° 35´ 33˝ v. d. |
poštovní směrovací číslo: | 104 00 |
Uhříněves je historické město, městská čtvrť a katastrální území o rozloharozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22.
Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.
K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven cukrovar. Díky stavbě železniční trati Praha – České Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných vil, ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová združení a spolky. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes.
[editovat] Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých byl postaven v Uhříněvsi v letech 1740-1743 podle plánů říčanského stavitele T. V. Budila ve stylu vrcholného baroka s interiérovou výzdobou malíře Jana P. Molitora. Barokní sochy před kostelem pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu z Kostelce nad Černými lesy.