Ulysses (sonda)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti astronomie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Ulysses jen vesmírná sonda uračená pro výzkum Slunce. Jméno sondy „Ulysses“ je římské jméno pro Odyssea.
Sonda je společným projektem ESA a NASA. Byla vynesena 6. října 1990 do volného kosmického prostoru pomocí raketoplánu Discovery. Poté se sonda vydala na dva roky trvající cestu k Jupiteru. Tam objevila, trochu nad rámec svých povinností, překvapivě velký únik prachu z Jupiterova systému. Zároveň však Jupiter využila jako gravitační prak, který ji vyhodil na oběžnou dráhu téměř kolmou (79°) k rovině ekliptiky.
Tím se dostáváme k jedné z velmi specifických vlastností sondy Ulysses. Sonda totiž neobíhá v rovině v níž obíhají téměř všechny ostatní sondy, ale právě díky gravitačnímu popostrčení od Jupiteru kolmo k rovině ekliptiky a tím i k rovníku Slunce. Sonda obíhá po eliptické dráze nad póly Slunce, díky čemuž se jí naskýtá dosud netušený pohled. Poprvé se nad jižní pól dostala v roce 1994, nad severní o rok později. Okolo Slunce obíhá s periodicitou šesti let. Takže druhý přelet nad póly slunce vykonala mezi lety 2000 a 2001.
Sonda na sobě nese mnoho přístrojů na pozorování částic a záření vycházejícího ze Slunce. Má také výhodný oběžný cyklus. Bylo by tedy s podivem, pokud by neobjevila něco zajímavého. Hned během prvního přeletu si astronomové všimli zřetelných rozdílů v počtu částic mezi pólem a rovníkem. Byl ale mnohem menší než se čekalo. Dalším velkým překvapením bylo, že magnetosféra je na jihu silnější než na severu. Během let 2000-2001 procházelo Slunce bouřlivější částí svého jedenáctiletého cyklu, takže mnoho citlivých pozorování nebylo možno provést. Nicméně sondu zasáhla jedna z obrovitých erupcí a bylo tak možno studovat co se stane se sluneční erupcí ve vzdálenosti 300 milionů km od Slunce. V roce 2006 je sice opět v minimu své aktivity, nicméně Slunce má vedle jedenáctiletého cyklu i cyklus dvaadvacetiletý, během něhož dojde vždy k přepólování. Právě proto je tento přelet z vědeckého hlediska tak zajímavý. Můžeme totiž pomocí stejných přístrojů sledovat dvě sluneční období i rozdíly mezi nimi.
