Evropská kosmická agentura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 17 členských států. Sídlo jejího ředitelství je v Paříži a její jednotlivá centra jsou ve zbytku Evropy. Zaměstnává zhruba 1900 zaměstnanců (včetně subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých státních kosmických agentur) a v současnosti má roční rozpočet přibližně €3 miliardy.

Kosmodrom ESA je Guyanské kosmické centrum v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně, díky jejíž blízkosti k rovníku může snadno dosáhnout komerčně důležité oběžné dráhy. Díky spolehlivému a výkonému nosiči Ariane 4 ESA získala důležité místo na trhu kosmických dopravců posílené v současnosti novou výkonou raketou Ariane 5. Zároveň se v posledních letech stala druhým nevýznamnějším hráčem na poli kosmického výzkumu spolu s NASA.

Obsah 1 Členské státy, rozpočet a organizační struktura 2 Historie 3 Program ESA 3.1 Moduly mezinárodní kosmické stanice ISS 3.2 Projekty průzkumu planety Země 3.3 Výzkum sluneční soustavy 3.4 Navigační a bezpečnostní systémy ve spolupráci s EU 4 Externí odkazy

[editovat] Členské státy, rozpočet a organizační struktura

Členy ESA je sedmnáct států: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Česko, Maďarsko a Rumunsko mají podepsanou s ESA smlouvu o spolupráci PECS (trvání pět let), která jim umožňuje zapojení se do většiny programů a je předstupněm k plnému členství. Dalším státem, který usiluje o zapojení se do programu PECS je Polsko. Kanada, která díky své formální příslušnosti k britskému Společenství národů má úzké vztahy s Evropou, je od roku 1979 spolupracující zemí a zapojuje se do vybraných projektů ESA na základě vzájemných smluv. ESA také spolupracuje s Evropskou unií, na které ale je formálně nezávislá.

Rozpočet ESA na rok 2006 byl schválen členskými státy na ministerské konferenci v prosinci 2005 v Berlíně ve výši necelé €3 miliardy. Jedná se sice o druhý největší rozpočet kosmické agentury po NASA, ale v porovnání s americkým kosmickým programem je zhruba jen čtvrtinový (rozpočet NASA je přibližně €13 miliard). Na druhou stranu má ale většina členských zemí svůj vlastní kosmický program, takže celkové výdaje na kosmický výzkum jsou v Evropě téměř dvojnásobné a některé projekty (jako např. navigační systém Galileo) jsou také finančně podpořeny EU.

Centrála agentury je umístěna v Paříži. V nizozemském Noordwijku je umístěno vývojové středisko pro kosmické lodě a další technologii ESTEC (angl. European Space Research and Technology Centre). V německém Darmstadtu je umístěno řídicí středisko ESOC (angl. European Space Operations Centre), odkud jsou řízeny družice a kosmické sondy. Středisko pro výcvik astronautů EAC (angl. European Astronaut Centre) se nachází rovněž v Německu, ve městě Kolín nad Rýnem (Köln am Rhein). Nedaleko Říma, ve městě Frascati, se nachází výzkumné středisko ESRIN (angl. European Space Research Institute), jehož úkolem je mimo jiné shromažďovat, ukládat a dále distribuovat data z družic a sond.

[editovat] Historie

ESA vynikla v roce 1973 z organizace Evropské organizace pro výzkum vesmíru (ESRO – European Space Research Organisation) a Evropské organizace pro vývoj startovacích zařízení (ELDO – European Launch Development Organisation), která se stala její součástí pod názvem Evropské centrum výzkumu vesmíru a technologií (ESTEC - European Space Research and Technology Centre).

[editovat] Program ESA

ESA vysílá své kosmonauty na základě smluv s Ruskou kosmickou agenturou Sujuzy k vesmírné stanici ISS. Provozuje rakety Ariane, které vynášejí kosmické družice na oběžnou dráhu. Vyvíjí ATV, který bude sloužit jako zásobovací vesmírná loď pro ISS. ESA společně s NASA provozovala laboratoř Spacelab, kterou vynášel raketoplán Space Shuttle.

[editovat] Moduly mezinárodní kosmické stanice ISS

• Columbus – vědecký modul stanice ISS
• Automated Transfer Vehicle – automatická zásobovací kosmická loď
• ERA – robotická manipulační paže
• Cupola – prosklený výklenek umožňující výhled na ISS zvenku

[editovat] Projekty průzkumu planety Země

• Earth explorers - soubor projektů pro průzkum planety Země. [1]
  • CryoSat - průzkum a výzkum kryosféry, zmrzlé vody ve formě sněhu, ledovců, plovoucích ker či trvale zmrzlé půdy.
  • GOCE - vytvoření modelu gravitačního pole ve vysokém rozlišení.
  • ADM-Aeolus - zmapování globálního rozložení a pohybu vzdušných mas.
  • EarthCARE - pro pochopení vztahů mezi oblačností, radiací a aerosolem a k odhalení procesů, jakými se podílejí na globálním klimatu.

[editovat] Výzkum sluneční soustavy

• Giotto – sonda určená k pozorování Halleyovy komety v roce 1985
• Huygens – přistávací modul určený k průzkumu Saturnova měsíce Titanu
• Mars Express – sonda zkoumající planetu Mars s neúspěšným přistávacím modulem
• Rosetta – sonda určená k výzkumu komety s přistávacím modulem
• SMART-1 – experimentální technologická sonda zkoumající Měsíc
• Venus Express – sonda určená k průzkumu planety Venuše
• Don Quijote – soubor dvou sond určených k pokusnému odklonu dráhy blízkozemní planetky
• BepiColombo – sonda určená k výzkumu planety Merkur
• v rámci programu Aurora
  • ExoMars – mise roveru určeného k hledání stop života na Marsu, součástí geofyzikální modul
  • Mars Sample Return – soubor několika sond a přistávacího modulu určených k dopravě vzorků půdy zpět Marsu na Zemi

[editovat] Navigační a bezpečnostní systémy ve spolupráci s EU

• EGNOS – systém vyhodnocující přesnost navigačních systémů GPS a Glonass
• Galileo – autonomní satelitní navigační systém
• GMES – satelitní systém monitorující životní prostředí a bezpečnost

Národní kosmické programy

Pilotované lety do vesmíru : SSSR | Rusko | Spojené státy americké | Čína

Argentina | Brazílie | Evropa | Francie | Indie | Itálie | Izrael | Japonsko | Jižní Korea | Kanada | Německo | Tchaj-wan | Ukrajina

[editovat] Externí odkazy

• Portál ESA